Ministr průmyslu Miroslav Grégr dokončil svůj dlouho slibovaný plán na záchranu českého průmyslu. Podle očekávání je dostatečně zajímavý a kontroverzní, aby se stal předmětem žhavé diskuse. První zvláštností je už fakt, že plán není možné získat na ministerstvu průmyslu, ale pouze od vysokých státních úředníků, průmyslníků či odborářů, kterým ho Grégr „neoficiálně“ poslal.
Pomáhat za každou cenu
Nejpozoruhodnější na celém Grégrově plánu je jeho jazyk. Již kvůli jazyku samotnému musíme ale slavnému plánu přát vše nejhorší. V prvním odstavci spisku pod názvem Cíl programu se totiž praví: „Základním cílem navrhovaného Programu restrukturalizace a revitalizace průmyslových podniků v dočasných nesnázích, formou aktivní pomoci, při realizaci jejich restrukturalizačních projektů prostřednictvím bank.“ Cože? Rozuměl čtenář dobře? Nechybí tam něco? Možná sloveso. Zpráva skutečně používá tak strašné výrazy, že se nelze sekretářce divit, že v hrůze či snad nebetyčné nudě zapomněla na přísudek. Nebo na něj zapomněl již sám Grégr. Představme si zasedání Zemanova kabinetu. Ministři zírají na první věty revolučního plánu, na který čekali dlouhé měsíce. Tak co je vlastně cílem?Pomineme-li jazykovou stránku, je Grégrův plán nakonec přece jen méně strašidelný než ministrovy rozhovory v novinách či v televizi. Žádné vyzbrojování armád NATO českým průmyslem, žádné kanály Odra - Labe - Dunaj, žádné nové jaderné elektrárny a podobné megalomanské výlevy. Jde v zásadě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
