0:00
0:00
Civilizace28. 6. 19996 minut

Pryč se zlými trpaslíky

Astronaut

Současné návrhy volební reformy - ať již se zvažuje přijetí britské podoby většinového mechanismu, či přechod k většinové variantě systému poměrného zastoupení - mají jedno společné: jako cíl deklarují nastolení stability. Největší strany se shodují v tom, že je třeba zkonstruovat takové podmínky, aby vždy jedna z nich získala umělou parlamentní většinu a následně mohla ovládat všechny páky exekutivní moci.

Britské pochyby

↓ INZERCE

Pojetí stability jako důsledku vládnutí silného jednostranického kabinetu se inspiruje především britským většinovým modelem demokracie, kde se praktikuje jednokolový většinový systém. Ten podporuje reprodukci dvou dominantních stran, přičemž jedna z nich získává umělou parlamentní většinu, a tudíž právo samostatně vládnout, zatímco ta druhá dočasně dominuje v opozici, aby si obě dříve nebo později vzájemně vyměnily své role. To, co na tomto modelu demokracie jeho příznivcům imponuje, je nejen ideologická umírněnost a omezené možnosti extremistických stran získat zastoupení v parlamentu, ale především princip silné vlády. V britských podmínkách to znamená, že strana, která získá umělou parlamentní většinu (každá vítězná strana získává v průměru o 12 % vyšší zastoupení, než by odpovídalo jejímu zisku hlasů), sestavuje jednostranický kabinet, jenž má optimální předpoklady plnit předvolební sliby a po ukončení mandátu se zodpovídat voličům. Odpovědnost je zřejmá, nedělitelná.Fenomén jednostranického většinového kabinetu je…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články