Když se řekne europarlament

V 15 členských zemích Evropské unie (EU) se ve druhém červnovém víkendu konaly přímé volby poslanců do Evropského parlamentu (EP). Výsledek vyzněl tak, že nejsilnější frakcí v „europarlamentu“ již nebudou socialisté, ale křesťanští demokraté. Zpráva pro někoho radostná, pro jiného smutná, ale ze seriózních průzkumů vyplývá důležitější věc: o existenci samotného EP neví značná část Evropanů. Podívejme se na tento orgán blíže. Co může a nemůže ovlivnit? Jak funguje a k čemu je vlastně dobrý?

Dozor nad „Evropou“

Evropský parlament je jediná demokraticky volená instituce EU. Úkolem jeho 626 poslanců je „vykonávat demokratickou kontrolu na evropské úrovni“. Společně s Radou ministrů rozhoduje o úpravách a přijetí návrhů překládaných Evropskou komisí, obrací se na Komisi se svými legislativními návrhy, schvaluje rozpočet, dohlíží na aktivity Komise i Rady, dává souhlas s přijetím nových členů, jmenuje evropského ombudsmana, udržuje kontakt s občany EU prostřednictvím Petiční komise. V rámci „europarlamentu“ pracuje 20 stálých komisí zaměřených na určitý obor integrace (zemědělství, zaměstnanost, věda a výzkum atd.) a komise pro spolupráci s národními parlamenty. Sekretariát EP je v Lucemburku, zatímco parlamentní komise zasedají v Bruselu. Jaké pravomoci vůči nim má?Evropská komise má 20 členů, je nezávislá na národních vládách a vystupuje jako celek reprezentující evropské zájmy. Předkládá návrhy evropských zákonů a dohlíží na dodržování společně…