Pro dětský úsměv

Zatímco se naše politické špičky dohadovaly, jak pomoci vyhnaným Kosovanům, vydalo se je přímo podpořit třináct mladých lidí, převážně studentů Divadelní fakulty DAMU. Na dvacet dní opustili školy a zaměstnání, aby v albánských táborech těšili uprchlíky, kteří během posledních měsíců přišli o všechno. Osm mladíků a pět dívek si v Praze připravilo představení, se kterým vyjeli koncem května na Balkán. Minulý týden v úterý se vrátili domů s pocitem, že pomohli, a s jedním psem navíc.Nápad přišel koncem dubna, kdy se několik studentů DAMU rozhodlo odehrát divadlo a výtěžek poslat na pomoc uprchlíkům. „Potom jsme si ale řekli, že materiální pomoci asi není tolik třeba jako té morální, a dohodli jsme se, že s nějakým představením pojedeme přímo do táborů,“ říká jeden z hlavních organizátorů Jakub Vedral (21), student divadelní produkce. Řada lidí je měla za blázny. A hůř: za nepřátele. Když Vedral na tiskové konferenci zveřejnil číslo svého mobilu pro případné zájemce o spolupráci, začal mu aparát přinášet divné vzkazy: „zasloužili byste všichni nakopat prdel“, „brzo budeš viset“. Od známých zase sem tam padla výčitka, že si s velkým humbukem jedou udělat výlet do Albánie, aby se mediálně předváděli na neštěstí jiných. „Bylo to nepříjemné, ale moc nás to zase netrápilo,“ vzpomíná Vedral. "Ostatně naše práce prokázala opak."Z obavy, že nebudou vědět, jak se k zoufalým uprchlíkům chovat, zašli na poradu za psycholožkou Blankou Kolínovou. Učila je, jak se stavět k různým…