Vyhnání z Evropy

I když to tak na první pohled nevypadá, občané České republiky procházejí v těchto měsících přelomovým stadiem, které ovlivní jejich životy na řadu dalších let. Je totiž téměř stoprocentně jisté, že země na podzim obdrží od Evropské komise negativní hodnocení a pravděpodobně vypadne z elitní skupiny kandidátů na vstup do Unie. Tento fakt již připustilo několik členů vlády, prakticky celá opozice a podle průzkumů veřejného mínění si totéž myslí i šest z deseti zdejších občanů (STEM, duben/99). Co to pro nás znamená a jsou naši rozhádaní politici ještě schopni tomuto vývoji zabránit?

Tygr ztratil dech

Český ústup ze slávy nastal kolem roku 1997. Silácké výroky několika ekonomů o „východoevropském tygru“, přiživované Klausovým mýtem o veleúspěšné ekonomické reformě, se střetly s tvrdou realitou právě před dvěma lety: Česko obdrželo jako nový přidružený člen hodnocení kritizující špatnou státní správu, diskriminaci romské menšiny a špatné bankovnictví. Text samozřejmě obsahoval i zdvořilostní chválu, ale po premiantství byla veta.Následující hodnocení z léta 1998 dopadlo ještě podstatně hůř. Unie sice nestanovila žádné pořadí, pozorovatelé se ale shodli na tom, že z šesti nejžhavějších kandidátů udělalo Česko pro vstup do Unie za sledovaný rok nejméně a že naši pozici v peletonu zaujalo postsovětské Estonsko. Až do letošního jara měla perspektiva členství v EU kromě motivace k rychlé transformaci země, lákavé možnosti pracovat a studovat na Západě…