Nejistý triumf Petra Uhla

Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl zářil ve středu odpoledne spokojeností. Zbavil se hrozby, že bude za pár dní nucen vysvětlovat ženevskému výboru OSN pro rasovou diskriminaci, proč Češi zahánějí své romské spoluobčany do ohrad. Ministři dali na Uhlovo přesvědčování a postavili se proti vzniku prvního oploceného ghetta v poválečné demokratické Evropě. To má podle plánu komunálních politiků vyrůst v ústecké Matiční ulici. Zeď by měla ochránit slušné bílé osazenstvo tří rodinných domků od pohledu na romské děti ze dvou činžáků na druhé straně ulice. Uhlova středeční spokojenost ovšem může být předčasná: o celé věci bude hlasovat sněmovna a výsledek je velmi nejistý. Navíc ústečtí vůdcové vzkázali, že „svou“ zeď dostaví za každou cenu.

Vy ostudu neděláte

Loni v dubnu slíbil ústecký primátor Ladislav Hruška (ODS) svým voličům, že se o ně postará: stížnosti starousedlíků z Matiční na hluk, zápach a špínu kolem dvou obecních domů, kam počátkem devadesátých let radnice sestěhovala „neplatiče“, převážně Romy, vyřeší čtyřmetrová betonová zeď. Primátorova vize se stala symbolem plošné diskriminační praxe českých úřadů. Ty totiž v Ústí nehodlaly ztrácet čas zjišťováním, kdo konkrétně ze sto padesáti obyvatel dvou domů znepříjemňuje spoluobčanům život, a rozhodly se všechny nahnat za ohradu. V Ústí se střídali novináři předních světových médií s delegacemi Rady Evropy. O Matiční se mluvilo v americkém Kongresu. A Hruška šťouralům posílal dopisy s…