Lepší než nic

V historii opoziční smlouvy se schyluje k převratu. Po roce života této světově unikátní mocenské finty vysvitla naděje, že z ní něco budou mít i voliči. Václav Klaus a Miloš Zeman se totiž předběžně dohodli na reformě volebního systému. ODS už model představila a smluvní partner slíbil, že se k němu do konce června definitivně vyjádří. Sněmovna by se mohla reformou volebního systému zabývat na podzim.

Úloha osobnosti v systému

Důvodů změnit poměrný volební systém je dostatek. Pokud se po volbách vítězné straně (jako ODS v roce 1992) podaří sestavit většinovou vládu s pomocí menších stran, může na ně později svádět vládní neúspěchy. Někdy zase získají příliš mnoho hlasů extremisté (v roce 1996) a podaří se zřídit jen slabou a nezodpovědnou menšinovou vládu. Anebo, jako loni, nejsou potenciální partneři schopni se spolu o vládě ani bavit, a menšinovou vládu obohatí ještě smlouva, která zajišťuje mocenské posty i straně, která není u vlády.Běžná liberální kritika rovněž tvrdí, že poměrný systém málo odráží vůli voličů. Lidé totiž volí kandidátky sepsané ve stranických sekretariátech a zvolení politici jsou tak mnohem více než občanům odpovědní stranickému vedení. Důsledky jsou jasné: jednotliví „zástupci lidu“ především vykonávají pokyny svých šéfů, případně stranických sponzorů. Voliči přitom nemohou protestovat. I když strana ve volbách ztratí třeba deset procent hlasů (což by ve většinovém systému znamenalo drtivou porážku), může se nadále…