Světový hokej sklání hlavu před českými velikány. Jsme nejlepší, jsme mistři. Více než čtyři miliony tuzemských hokejových fanoušků seděly třetí květnovou neděli u televizních přijímačů nebo postávaly u obřích obrazovek na náměstích velkých měst, aby viděly přenos finále mistrovství světa mezi Českou republikou a Finskem. Tisíce jich po vítězství vyrazily do ulic. Škody po bouřlivých oslavách nebyly velké. Určitě se nevyrovnaly výši sebevědomí, radosti a pýše, které po zápase zaplnily duše Čechů, Moravanů a Slezanů. V Brně to odnesly rozbité tramvajové zastávky, v pražských ulicích vyfasovali kolemjdoucí pár kopanců. Přijde to vždy jednou za rok za dva. Sportovci dosáhnou mimořádného úspěchu a blbá nálada tryskající z bažin ospalé politiky a kulhající ekonomiky je zapomenuta. Vláda předminulý týden slíbila nasypat další desítky miliard do jaderné elektrárny Temelín, daňové poplatníky to ale v nejmenším nezajímalo: problém číslo jedna byl, zda postoupíme přes „pyšnou“ Kanadu do finále. Stalo se, dokonce jsme mistrovství vyhráli. Národu už nevadí složení vlády, nezajímá ho osud ozbrojené mise NATO v Kosovu. Opakovaně sleduje nekompromisní brejk forvarda Jana Hlaváče, jeho kličku a zlatý gól, kterým ve finále pokořil Finy.
Z propasti až na vrchol
Mezi první tři nedělní zprávy televizní stanice Nova se nedostala vražda, protože první dvě se týkaly hokejového zápasu v hale krále Hakona v norském Lillehammeru. Svou jedinečnou trefou povzbudil Jan…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu