Pouhé letáky nestačí

V minulém týdnu se v kosovské válce odehrálo leccos nového. Západní státy se dohodly s Ruskem na možném rozmístění jednotek v Kosovu; Ibrahim Rugova byl propuštěn z domácího vězení a s celou rodinou se objevil v Římě; byli vydáni i tři zajatí Američané. Mění se něco v samotném Srbsku? A mění se názor spojenců na vlastní cíl této války?

Kdo odpálil rakety

Po pádu jugoslávského vicepremiéra Vuka Draškoviče a výrocích Zorana Djindjiče se ukazuje, že alespoň trochu reálný pohled na situaci se v Srbsku přece jen vyskytuje. A nejen u těchto do značné míry zdiskreditovaných opozičních vůdců. Lídr Ligy vojvodinských sociálních demokratů Nenad Čanak si dovolil mnohem více. Přes velké osobní riziko v rozhovoru pro Svobodnou Evropu prohlásil, že vše, co se teď v Jugoslávii děje, je bumerang, který se vrací těm, v jejichž jménu byla v minulých letech prováděna expanzivní Miloševičova politika. Šel ještě dále, když za skutečného ničitele novosadských mostů přes Dunaj označil Novosadský sbor jugoslávské armády, který před osmi lety zničil Vukovar: "Každou raketu vypálenou z B 52 vypálila ve skutečnosti ruka, která před osmi lety házela na dunajských mostech květiny na tanky, jež mířily na blízký Vukovar."Deset milionů obyvatel Srbska je nyní rukojmími Miloševičovy politiky, která za sebou zanechala 300 000 mrtvých a 3,5 milionu uprchlíků. A bude jich ještě více, pokud Srbové nepochopí, že jediná cesta je zbavit se Miloševiče i sebedestruktivního národního…