Nacionalisté v opozici

Když Tony Blair a jeho labouristé před dvěma lety zvítězili, slíbili voličům ambiciózní ústavní reformu: reformu Sněmovny lordů, rozsáhlou decentralizaci s vytvořením parlamentů pro Severní Irsko, Skotsko a Wales, zeštíhlení britské monarchie a tak dále. Reforma horní sněmovny zůstává předmětem ostrých debat; shromáždění zvolené v Severním Irsku skoro před rokem nefunguje kvůli stagnujícímu mírovému procesu. A tak se staly čtvrteční historické volby do parlamentů Skotska a Walesu jakýmsi lakmusovým papírkem schůdnosti těch ústavních změn, které nová Labour prosazuje.

Mimo zájem médií

Vzhledem k významu obou nových regionálních parlamentů pro budoucnost Velké Británie poněkud zaráží, že skotská i velšská volební kampaň proběhla jaksi mimo hlavní zájem médií - ta se plně soustředila na Jugoslávii a komentovala většinou anekdotické aspekty voleb. Patřilo k nim vystoupení herce Seana Conneryho, jemuž - ač sám žije v daňovém ráji na Bahamských ostrovech - vře srdce pro jazyk skotského nacionalismu.Ze čtvrtečních trojích voleb v Británii (Angličané volili do orgánů místní správy, což díky ziskům konzervativců zachránilo pozici lídra toryů Williama Haguea) jsou nejvýznamnější ty skotské: 292 let poté, co naposledy zasedal autonomní skotský parlament, hlasovali Skoti o obsazení nového shromáždění v Edinburghu se 129 poslanci a s relativně velkými pravomocemi - s výjimkou zahraniční a obranné politiky a rezortů, které se týkají celobritských problémů,…