Ani jeden z ministrů garantujících vládní protikorupční akci čisté ruce neprotestoval proti rozhodnutí šéfa státních financí Iva Svobody jmenovat svým poradcem Pavla Tykače. Přitom Tykačův Motoinvest, a dokonce i samotného šéfa lze objevit v pozadí několika obchodních či bankovních transakcí, které dodnes vyšetřuje policie. Škoda v případech není přesně vyčíslená, pouhý součet odhadovaných ztrát se šplhá k sumě deset miliard. K Tykačovi prozatím mlčí i opozice a jeho nástup do funkce nevzrušil oficiálně ani vedení České národní banky. Premiér Miloš Zeman sdělil, že „záleží pouze na ministrech, jaké si vyberou spolupracovníky“. Na českém vnitru je ovšem už sedm let k dispozici podrobná zpráva o organizovaném zločinu ve střední Evropě. Vypracovali ji němečtí kriminální experti a mezi jejími hlavními poučkami čteme: „Pokud politikové angažují do svých služeb obchodníky spojené třeba i jen okrajově se zločinem a schopné bez skrupulí využívat slabiny ekonomického a právního řádu, jde téměř stoprocentně o korupci.“
Království Motoinvest
Někdejší technik TOS Čelákovice Pavel Tykač (35) vylétl na české finanční nebe v roce 1995, kdy spolu s několika dalšími mladými multimilionáři rozjel tzv. třetí vlnu kuponové privatizace pod heslem „Drobní akcionáři, plačte“. Šlo v podstatě o pokus převzít kontrolu nad investičními fondy velkých bank. Kde vzali „mladí kluci“ (jak tenkrát sami sebe v tisku s oblibou titulovali) peníze, není dodnes známo. Například Tykač později tvrdil, že sedm set milionů mu za pár polistopadových let vynesla jeho počítačová firma Vikomt, podle odborníků z komputerové branže je ale podobný zisk naprosto nereálné fantazírování. Třetí vlna se Motoinvestu nepovedla, nicméně mládenci ovládli tři banky, několik fondů a desítky firem. Během dvou let se ukázalo, že to nebylo jen zásluhou podnikatelské šikovnosti; řada Tykačových blízkých i vzdálených obchodních společníků je dodnes podezřelá ze závažných zločinů.Asi nejznámější kriminální kauzou Tykačovy finanční skupiny je případ zkrachovalé Kreditní banky Plzeň, kterou ovládaly firmy sdružené kolem Motoinvestu. Zjednodušeně řečeno, jde o podezřelé obchody s opčními smlouvami za několik set milionů korun. Na podzim roku 1996 byli v této souvislosti zatčeni Tykačovi nejbližší spolupracovníci: ředitel Motoinvestu Jan Dienstl a další čelný představitel firmy Daniel Knop-Kostka. Po několika týdnech je propustil z vazby plzeňský soudce, dnes náměstek ministra spravedlnosti Josef Baxa. Podle Františka Kličky z Krajského státního zastupitelství v Plzni, který má vyšetřování na starosti, bude případ uzavřen do tří měsíců.Před podáním žaloby je podle policie vyšetřování podvodu na podílníky C.S. fondů, v nichž se ztratilo 1,3 miliardy korun. Stíhán není sice nikdo z Tykačových blízkých (jedním z hlavních obviněných je slavný sponzor ČSSD Josef Matoulek), ale Motoinvest vlastnil fond pár dnů před konečnou realizací podvodu. Tykačovi makléři nejprve rozprodali celé portfolio fondu, prý proto, že chtěli „hotovostí vyplatit podílníky“. Pak si to ale rozmysleli, právo spravovat celou tu kupu peněz prodali za dodnes utajovanou cenu neznámé kyperské společnosti a miliardový majetek tisíců drobných akcionářů byl během týdne fuč. Mimochodem velmi podobný scénář byl použit v případě Českého investičního holdingu. Motoinvest byl majitelem fondu před třemi lety. Podle zástupce drobných akcionářů Martina Garnace z něj v tu dobu zmizela většina majetku, původně odhadovaného na 2,5 miliardy korun. Po Motoinvestu vystřídal fond několik majitelů (např. kyperskou Zads Enterprises nebo bývalé vlastníky Poldi Kladno Satoranského a Vostárka); letos v březnu koupila zbytek rozkradeného jmění za milion korun neznámá firma.Motoinvest ovládal Agrobanku, na kterou byla vyhlášena na podzim 1997 nucená správa. Dvanáct lidí, mezi nimi Dienstl, je obviněno z poskytování či schvalování neoprávněných úvěrů za čtyři sta milionů korun. Vyšetřování trvá dodnes a podle mluvčí úřadu vyšetřování Soni Jindrákové ještě nějakou dobu trvat bude, protože jde o případ nesmírně složitý. Severočeská policie loni objevila dokumenty o podezřelých převodech peněz skoro za deset miliard. Týkaly se dvou firem, TKO a BELLI. Mezi majiteli první najdeme Jiřího Ovského, u druhé jako spoluvlastníka Jiřího Lišku - dva významné sponzory ODS. Podstatné je, že Pavel Tykač spoluvlastnil s Liškou firmu Hot Line. Podle Lišky nešlo o nic divného; ČR je prý tak malá, že se významní podnikatelé musí dříve či později někde potkat. Motoinvest byl personálně propojen s firmou Iceberg, dalším významným sponzorem ODS. Iceberg ovládal minimálně dvě banky, které pod jeho vládou zbankrotovaly. A tak by šlo pokračovat ještě hodnou chvíli.
Zpráva pro Tykače
Tykač tvrdí, že návrh stát se Svobodovým poradcem mu byl předložen už před devíti měsíci, tedy loni krátce po volbách. Tehdy však ještě nastoupit nemohl, musel prý nejprve vyřídit záležitosti spojené s rozpuštěním Motoinvestu. Samotná nabídka jej ale nepřekvapila. Jak se pochlubil týdeníku Euro, nebyl jí překvapen, více či méně prý spolupracoval s ministry všech polistopadových vlád. „S panem Tykačem jsme ani nebyli představeni,“ komentuje tu zmínku s úsměvem bývalý ministr financí v Klausově i Tošovského kabinetu Ivan Pilip. Ani jeho předchůdce Ivan Kočárník se k Motoinvestu nehlásil s žádnou velkou vřelostí. Naopak velkým příznivcem „mladých kluků“ kolem Tykače byl už před čtyřmi lety tehdejší premiér Klaus, který je nazval „dravými štikami ve stojatém rybníce českého finančnictví“. Tykač mu to letos vrátil: nadšeně přivítal Klausovo nové dílko „Země, kde se již dva roky nevládne“. „Po delší době je to materiál, který mě oslovil,“ řekl na prezentaci knihy před měsícem.O vzájemné komplimenty předsedy ODS a dravého obchodníka však nejde. Problém představuje Tykačova nová funkce. Jeho firmy dodnes operují na finančních trzích. Bývalý šéf Motoinvestu bude mít jako ministrův poradce k dispozici pravidelnou situační správu ČNB (kromě jiného o tom, jaké kroky se chystá banka podniknout) v rukou o pár dnů dříve než konkurence. Sám Tykač to komentuje slovy, že každý se stará o svůj majetek, jak nejlépe umí. „Nejde ale o střet zájmů,“ dodává. Tiskový mluvčí ČNB Martin Švehla krčí rameny: „Centrální banka nemůže zasahovat do jmenování poradců kabinetu,“ zní jeho úzkostlivě korektní komentář. Podle neoficiálních zpráv ovšem Tošovský u Zemana ostře protestoval.Členové vládního Výboru na ochranu ekonomických zájmů jsou ve svých vyjádřeních přinejmenším opatrní. Otakar Motejl ústy svého tiskového mluvčího Vladimíra Voráčka vzkázal, že se k věci nevyjádří. Ministru vnitra Grulichovi prý do Svobodových poradců nic není. „Pan Tykač nebyl za nic odsouzen a já musím respektovat presumpci neviny,“ dodává. Hlavní aktér čistých rukou Jaroslav Bašta po své náměstkyni vzkázal, že na věci není co komentovat.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].