Slib vlády, že o dostavbě atomové elektrárny v jihočeském Temelíně rozhodne do konce dubna, zůstal nesplněn. Dnes se zdá, že odklad nebude delší než čtrnáct dnů. Podle mnohých je zdržení logické: energetickou patálii přehlušil vážnější mezinárodní problém. Není to ale pravda. Ve sporu o Temelín se rozhoduje i o budoucím charakteru této společnosti a o politickém režimu, který zde bude vládnout.
Hanebný rok 1993
Kdo ještě před dvaceti lety navštívil kraj mezi Týnem nad Vltavou a Vodňany, našel zde tichou a starobylou jihočeskou krajinu s malými malebnými vesnicemi, mokrými loukami, rybníky, lesy a kostely na pahorcích. Všechno se ale během následujícího desetiletí změnilo a návštěvník to mohl zhodnotit sotva jinak než jako osudovou ránu. Řada vesnic zmizela, silnice se rozšířily a v dosud zapomenutém městysu Temelín vyrostlo ohromné, oplocené a přísně hlídané staveniště. Lidé zprvu stavbu nenáviděli, jinak si ale zvykli: v úzkých vesnických uličkách nezbylo než bez protestů uhýbat rámusícím náklaďákům, bylo nutné si zvyknout na opilecký křik z dělnických ubytoven, navíc se na stavbě dalo vydělat.Za komunistického režimu nebyl takový běh věcí ničím nezvyklým. Podobné stavby - čím větší, tím lepší - dodávaly chudnoucí zemi zdání trvalé prosperity a stranickým bossům umožňovaly uplatnit moc při rozhodování o miliardových částkách. Temelín měl být zkrátka ukázkovou stavbou osmdesátých let.Po pádu komunistických režimů se ukázalo, že lze s …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
