V sobotu 17. dubna vybuchla bomba naplněná hřebíky v převážně afro-karibském Brixtonu, součásti Londýna, a zranila 50 lidí. Následující sobotu bylo zraněno pět lidí poté, co vybuchla další bomba ve východním Londýně, kde žije mnoho Bangladéšanů. Obě výjimečné události mohou být předzvěstí dlouhé kampaně neonacistů a nacionalistických skupin z okraje politického i společenského spektra. Po příměří, na které přistoupila Irská republikánská armáda, se Britové domnívali, že terorismus konečně přestal být hrozbou. Není tomu zcela tak. Navíc v době pumových útoků IRA byly vysílány telefonické výstrahy, jež umožnily alespoň částečnou evakuaci. Skupina či skupiny v pozadí nové vlny násilí takové skrupule nemají. A dále: na rozdíl od „irské otázky“, která má alespoň podle posledního vývoje naději na řešení, nemají rasisté cíl, který by bylo snadné uspokojit. Jejich motivací je nenávist, tu ale demokratičtí politici v rasově harmonické Británii nepodporují.
Lékaři i kuchaři
Různé etnické menšiny tvoří asi 7 % obyvatel Velké Británie. V městských oblastech, kde většinou žijí, je však jejich poměrné zastoupení mnohem větší: k menšinám patří 25 % obyvatel Londýna, zatímco na venkově je to jen 1 %. Etnické menšiny se úspěšně usadily v určitých sférách společenského života (například černoši jsou výborní sportovci, zejména ve fotbale a boxu, a úspěšní hudebníci). Příslušníci etnických menšin často uvádějí televizní programy. Ačkoliv počet poslanců za menšiny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
