Uplynulý týden se na nejvyšší úrovni odehrály dvě důležité hospodářsko-politické události. Centrální banka uveřejnila svoji střednědobou měnovou strategii a vláda oznámila, že s ní nesouhlasí. Ministři naopak nestihli sepsat novou koncepci hospodářské strategie a na rozdíl od pěti dalších čekatelů na členství v Evropské unii ji včas neodeslali do Bruselu. Utržili tím další ostudu.
Počkejte za měsíc
Nejprve ke koncepci hospodářské strategie. Případ má dvě dimenze. Na prvním místě je diplomatický rozměr. Do Evropské unie se integrovat chceme, máme v úmyslu převzít evropský právní řád a stát se součástí společného trhu, časem bychom chtěli převzít i jednotnou evropskou měnu a nepochybně budeme od Unie žádat i prostředky na rozvoj regionů a infrastruktury. Fakt, že Brusel chce vědět, jak si to s hospodářskou politikou do budoucna představujeme, je tedy naprosto logický. Od Unie něco žádáme především my, a nemůžeme se proto divit, že by Unie chtěla něco na oplátku. Skutečnost, že jsme nebyli schopni slíbenou koncepci odevzdat včas, nás opět diskvalifikuje: jak se dá jednat s někým, kdo nedokáže plnit své slovo? Dodržování slibů a smluv je přitom jeden z nejdůležitějších rysů, kterými se liší civilizovaný svět od světa ostatního.Existuje i druhá stránka věci. Především pro nás samotné je tragické, že střednědobou koncepci hospodářské politiky nemáme ani rok po volbách - což mimochodem úzce souvisí se stavem naší ekonomiky. Vláda nyní tvrdí, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
