
„Uvidíte, jak nyní ožijí stoupenci starého režimu, za něhož se v Itálii měnila vláda v průměru každých 9 měsíců,“ řekl po vyhlášení výsledků referenda tajemník Demokratické levice Walter Veltroni. V neděli 18. dubna utrpěly snahy o reformu italského politického systému těžkou porážku při lidovém hlasování, které mělo rozhodnout o změně italského volebního zákona. Nyní je 75 % italských poslanců a senátorů voleno jednokolovým většinovým systémem podle anglosaského stylu, zbývajících 25 % poměrným systémem na kandidátních listinách jednotlivých stran. Autoři referenda navrhovali zrušení tohoto čtvrtinového podílu. Ten podle jejich názoru nutil velké strany k nepřirozeným volebním koalicím se stranami menšími, což vede k častým vládním krizím. Berlusconiho vláda padla v roce 1994 po „zradě“ Bossiho Ligy Severu a Prodiho vláda pak v roce 1998 po roztržce se Stranou komunistické obnovy.
Berlusconi bez názoru


Italská ústava stanoví, že referendum může být svoláno poté, co organizátoři shromáždí 500 000 podpisů požadujících zrušení jistého zákona. Ústava tedy nepředvídá referendum navrhovací. Po ověření podpisů Ústavní soud rozhodne o tom, zda referendum není protiústavní.Pro svou povahu nynější referendum oba politické tábory rozpoltilo. V jeho prospěch se postavila ve vládní většině Demokratické levice, z jejíchž řad pochází premiér Massimo D'Alema, v opozici to byla zvláště pravicová Národní aliance. Proti se ostře stavěly prakticky všechny menší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu