Panoráma hrůz a zločinů

Dva roky po svém vydání ve Francii se českému čtenáři dostává do rukou Černá kniha komunismu s podtitulem Zločiny, teror, represe, která okamžitě vyvolala ostrou debatu v odborných i laických kruzích. Kniha je dílem mezinárodního kolektivu historiků, a jak už název napovídá, zaměřila se na interpretaci a porovnání charakteristických rysů komunistických režimů. Levicové kritiky této práce pobouřila především její předmluva, ve které se Stéphane Courtois pokusil o srovnání obou totalitních systémů našeho století - komunismu a fašismu. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že ona prezentovaná shoda není náhodná a nespočívá pouze a jen v součtech obětí, ale v samotném genetickém kódu bolševické i nacistické totality, které popření základních lidských práv chápaly jako klíčový princip své moci. Courtoisova teze, že „zločinná dimenze je vlastní komunistickému systému jako takovému a po celou dobu jeho existence“, je zcela legitimní a prokazatelná. Spory o přesné počty mrtvých nemají význam, neboť každá jednotlivá politická vražda byla a stále je přesvědčivým důkazem zločinného charakteru obou režimů, natož jejich „továrny na smrt“ v podobě koncentračních táborů, plynových komor či zlatonosných dolů na Kolymě. Jak v nacistickém Německu, tak v Sovětském svazu byl člověk zbaven své humánní podstaty a stal se jakousi abstraktní jednotkou, se kterou bylo volně manipulováno, případně byla i záměrně likvidována, a to vše pro utopickou vidinu dokonalých zítřků. Deklarovaná vize…