Hluboko v písku

Tragikomický průběh víkendového sjezdu naší nejsilnější strany byl živým důkazem jedné z proslulých myšlenek Franze Kafky. Pražský spisovatel považoval za nesmyslné očekávat, že se postupem času budeme mít stále lépe a lépe. Mnohem pravděpodobnější prý je, že to bude právě naopak. A sociální demokraté to potvrdili. Kdo doufal, že po zkušenostech z dosavadního vládnutí přinese sjezd ČSSD něco pozitivního, třeba novou verzi stranické či vládní politiky, zajímavé stanovisko nebo aspoň novou myšlenku, musel být notně zklamán. Hlavní poselství Zemanovy partaje veřejnosti zní: všechno zůstane při starém.

Inženýři lidských duší

Nejdříve k tomu, co všechno sjezd neudělal. Ani se nezamyslel nad tím, jak změnit menšinovou vládu v akceschopnou vládní většinu: nic jiného by přitom podle řady ekonomů nepomohlo krizí stíhanému českému hospodářství více. Sociální demokraté by ovšem při takové diskusi museli začít mluvit i o vypovězení opoziční smlouvy a do toho se předsedovi Zemanovi zjevně nechce. A nejen jemu. „Stabilní“ mrtvolné prostředí současné české politiky, kde vláda jakoby vládne, smluvní opozice ji občas jakoby kritizuje a oba dohromady si především rozdělují místa ve správních radách státních firem, se líbí řadě dalších lidí v ČSSD.Ani se snahou probudit v české společnosti naději v lepší zítřek to nedopadlo nejlépe. Miloš Zeman pouze oznámil, že společnost je „nemocná“ a on zná správné „antibiotikum“, kterým by ji vyléčil. Konkrétnější samozřejmě…