Byli jsme devět dní v Severoatlantické alianci, když začaly letecké útoky proti „bělehradskému Leninovi“. Z nejvyšších činitelů jen Václav Havel akci NATO jednoznačně podpořil. Premiér Zeman prohlásil, že ozbrojený útok posiluje Miloševičovu pozici, a předseda sněmovny Václav Klaus dal jasně najevo, že je proti. Tyto a další odmítavé postoje donutily prezidenta Havla, aby z Lán varoval představitele mocenské elity před vytvářením „izolacionalistických a z dlouhodobého hlediska nesmírně nebezpečných nálad“. Krize v Kosovu nás před světem svlékla donaha.
Stydíme se za vás
Vláda dala od spojenecké akce v Jugoslávii ruce pryč s vysvětlením, že o ní „bylo rozhodnuto ještě před naším vstupem do NATO“. Pravda pak několik dní trapně vylézala na povrch: ministr zahraničí Jan Kavan byl generálním tajemníkem NATO Javierem Solanou dotázán, zda ČR souhlasí se zásahem, poradil se s premiérem a souhlasil. Celá vláda se totiž k tomuto důležitému rozhodnutí sejít nedokázala, neboť byla sobota. (Válka v Kosovu zřejmě ohrožuje bezpečnost země mnohem méně než nepohodlný šéf BIS, kvůli jehož odvolání se ministři sešli bleskově uprostřed noci.) Hned po potupném přiznání dvojí tváře Kavan dodal, že jsme byli v NATO teprve sedm dní a vetovat akci prostě nešlo. Chtěl tím snad šéf diplomacie říci, že být v Alianci déle, byli bychom proti?Nejednoznačnost postojů Zemanova kabinetu je ostudná, ale srozumitelná: ministři hrají populistickou hru o voliče.Ale co předseda ODS?…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
