Když nastoupila loni v listopadu rudo-zelená německá vláda, zasedly v ní dvě strany, které až dosud nejvehementněji kritizovaly údajně malé reformní úsilí křesťansko-liberálního kabinetu Helmuta Kohla. Vláda Gerharda Schrödera začala svou práci v relativně svižném tempu. Pustila se do realizace klíčových projektů svého programu: mezi ně patřila změna pravidel při udělování občanství, „výstup“ z jaderné energie a v neposlední řadě tzv. ekologická daňová reforma. Zatímco o prvních dvou bodech se psalo dost i v našem tisku, o nedávno schválené daňové reformě se toho zatím příliš neví. Oč vlastně jde?
Zelení versus motoristé
Idea přetvořit daňovou soustavu tak, aby motivovala k větším úsporám energií, patří k tradičním požadavkům Zelených nejen v Německu, ale i jinde v Evropě. Filozofie ekologické daňové reformy je založena na předpokladu, že vyšší příjmy, které do rozpočtu poplynou v důsledku zdražení energií, současně umožní snížit výši sociálního pojištění, které musí každý zaměstnavatel odvádět za své zaměstnance. Ekonomičtí experti SPD a Zelených se domnívají, že to nepřímo povede k vytvoření nových pracovních příležitostí, neboť zaměstnavatelé budou podle jejich názoru daleko více motivováni k přijímání nové pracovní síly.Tolik teorie. V praxi už ale taková shoda mezi oběma vládními stranami nepanuje. Zatímco ekologisté požadují radikální zdražení zejména pohonných hmot, sociální demokraté jsou v této věci opatrnější a uvědomují si negativní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
