Akce špinavé ruce

Silvano Larini, římský právník, dostal v květnu 1992 od policistů echo, že má být do dvou dnů zatčen. Okamžitě převedl část svých peněz do Francie, kam také během čtyřiadvaceti hodin uprchl. Skrýval se v Paříži a léto strávil na své jachtě ve Středomoří. Po devíti měsících měl ale uprchlického života plné zuby a na hraničním přechodu Ventimiglia se vydal do rukou italských karabiniérů. Jeho první výslech odstartoval akci dnes všeobecně známou pod jménem „čisté ruce“. Larini prozradil číslo tajného konta vládní socialistické strany v jedné švýcarské bance. Na kontě bylo uloženo sedm milionů dolarů darovaných italskými podnikateli. Podpisové právo k účtu měl i tehdejší italský premiér Bettino Craxi. V následném zásahu proti politické korupci uvízlo přes tři tisíce dosud bezúhonných a vysoce postavených lidí.U nás se zatím žádný Larini nepřihlásil, ale že se dějí nepravosti, víme všichni: během posledních pěti let zemí otřásaly finanční skandály politických stran, hroutily se vykrádané banky, fondy a podniky. Sotva se můžeme srovnávat s živou, přívětivou a energickou Itálií, přesto je nápadné, jak rychle jsme v případě korupčních afér napodobili temný rozměr, který získal politický život Apeninského poloostrova až po čtyřiceti poválečných letech. Se slibem, že se s korupcí vypořádáme stejně rázně jako Italové, vyhrála sociální demokracie volby. Uplynulo tři čtvrtě roku vlády ČSSD a nestalo se nic. Přesněji řečeno, strana utvrzená u moci opoziční smlouvou sama místo toho,…