Jeden hot a druhý čehý

Téměř každý z nás má někdy potíže splnit termín pro odevzdání či dokončení práce, který si sám stanoví. Přesto si většinou určujeme termín kratší a v nejhorším případě ho poněkud přetáhneme. I tak stihneme práci zpravidla dříve, než stanovíme-li si termín vzdálený. To, co platí pro některé z nás občas či někdy, je v případě vlád jistotou. Pokud vlády stanoví nějaký termín, jen málokdy ho dodrží. Je to sice nepříjemné, ale rozhodně je to lepší než zbytečně termín oddalovat. V případě vlády si totiž můžeme být jisti, že nestihne ani ten posunutý.

Podivná chyba

Před deseti dny překvapil Miloš Zeman veřejnost výrokem, že privatizace dvou největších bank, tedy České spořitelny a Komerční banky, proběhne do dvou let. Mnozí novináři i investoři si to vysvětlili tak, že se o rok odkládá předem ohlášený termín. Zemanův výrok později odmítlo ministerstvo financí i vládní mluvčí. Harmonogram privatizace se nemění. Je těžko pochopitelné, co premiér svým výrokem sledoval, a představa, že se spletl, je neuvěřitelná i v případě Miloše Zemana. Privatizace bank totiž patří mezi to nejdůležitější, co má vláda na starosti, a pokrok v této oblasti je rovněž tím nejpodstatnějším, co sledují jak všichni zahraniční investoři, tak představitelé Evropské unie. Pokud měl Zeman pocit, že se to „nedá stihnout“, je zvláštní, že musel za každou cenu s kůží na trh. Zatím žádná česká vláda nestihla ani jednu privatizaci v termínu. Vzpomeňme si, jak se odkládal začátek obou vln…