Hurran není 007

Od mimořádné noční schůzky vlády, na níž byl odvolán šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Karel Vulterin, uplynulo třicet dnů. Okolnosti kabinetního verdiktu však nadále zůstávají tajemné. Dodnes nevíme, proč ministrům „vstávaly vlasy hrůzou“ a před jakým „ohrožením bezpečnosti státu“ nás jejich rychlý zásah uchránil. Ze spekulací tzv. neoficiálních zdrojů v médiích se veřejnost dozvěděla pouze to, že za vším údajně stojí dvě věci: útěk konzula irácké ambasády v Praze Džabira Salima na Západ a jakási blíže neurčená stížnost britského špiona Christophera Hurrana na kvalitu práce BIS. Žádný z těchto důvodů prvního letošního bezpečnostního skandálu Czech made se ovšem zatím nepodařilo prokázat. Situaci dokumentuje i povzdech šéfa parlamentní komise pro BIS Jana Klase, že jeho tým dodnes neví, proč vlastně Vulterin padl. Ministr bez portfeje Jaroslav Bašta Klasovo prohlášení komentoval slovy, že „komise nemá kladný vztah k vládě“, a proto zlehčuje její argumenty.

Kavanova indiskrece

Co se vlastně za poslední čtyři týdny stalo? Vláda náhle a s tajuplnými náznaky hrůzostrašného provinění odvolala šéfa tajné služby Karla Vulterina. Vicepremiér Pavel Rychetský dokonce občanům prozradil, že se pod jeho vedením „BIS - snad jen z nedbalosti, a nikoli úmyslně - dopustila zásadního pochybení, jež zvyšuje bezpečnostní rizika České republiky“. Tyto a podobné výroky probudily u veřejnosti zvědavost, ministři je však s odvoláním na úctu ke státnímu tajemství odmítli blíže vysvětlit. Vulterinovo odvolání pak dostal na stůl parlamentní výbor pro kontrolu BIS. Ani on však nedokázal vnést do věci jasno.Aféra mezitím začala žít nezávislým mediálním životem. První přišlo se svou verzí Právo, deník blízký vládě. Vulterin byl podle něj odvolán proto, že ministr Bašta dostal dopis od britské tajné služby, z něhož vyplynulo, že BIS zatajila vládě i spojencům závažné informace o arabském teroristovi Džabiru Salimovi. (Tento pražský konzul a zároveň šéf irácké špionážní sítě ve střední Evropě dostal podle nejmenovaných zdrojů deníku z Bagdádu 150 tisíc dolarů na pumový útok proti vysílačce Svobodná Evropa - BIS prý o tom věděla a nikomu nic neřekla.) S dalším objevem přišla televize Nova: britskou stížnost prý sepsal a Baštovi s Vulterinem osobně předal pražský rezident britské rozvědky MI6 Christopher Hurran. Jde prý „zhruba o dvacet nepodepsaných řádků“, což Nově potvrdil i Bašta. Obsah dopisu však nikdy zveřejněn nebyl a dodnes se o něm pouze spekuluje. Nicméně teze o Salimově útěku se stala jakýmsi všeobecně přijímaným vysvětlením pádu šéfa BIS. Nova odvysílala i další neověřitelnou informaci: Salim prý byl agentem britské rozvědky. Z Česka musel údajně emigrovat poté, co ministr zahraničí Jan Kavan loni v listopadu novinářům sdělil důvěrnou informaci, že se po českém území pohybuje arabský terorista s úmyslem vyhodit do povětří budovu Rádia Svobodná Evropa. Irácký konzul tři týdny po Kavanově „prořeknutí“ zmizel. Ministrova záměrná indiskrece zadělala autorovi svého času na samostatný skandál. Vše ale vyšumělo do ztracena a Kavan nikdy neřekl, z jakého zdroje svoji informaci čerpal a co sledoval jejím zveřejněním.

Krycí jméno Jirka

Počátkem února byla v britském deníku Daily Telegraph zveřejněna další verze příběhu. „Salim opustil Českou republiku poté, co únik informací od českých státních úředníků prozradil jeho totožnost,“ píše Michael Smith, novinář specializující se na články o tajných službách. Podle Smithe odjel Iráčan z Čech do Rakouska doprovázen rezidentem MI6, na kterého se vystrašený Salim obrátil s prosbou o pomoc. Čechům po Kavanových slovech o teroristovi už prý nevěřil.Svou zmínku o „úniku informací od státních úředníků“ Smith v článku nekonkretizuje, takže není jasné, koho má na mysli. Lidé z českých tajných služeb ale tvrdí, že průšvih jednoznačně zavinil Kavan. Promluvil o arabském teroristovi a zasvěceným špionům prý bylo jasné, že musí jít o Salima. Na nikoho dalšího, kdo byl v „bisácké“ evidenci potenciálních teroristů, se poznámka o několikaměsíčním pobytu nehodila. „Kavanova indiskrece uvedla Salima do smrtelného nebezpečí,“ říká bývalý šéf BIS Stanislav Devátý. Salim byl totiž pár dnů před svou emigrací odvolán Husajnem z postu konzula, což prý mohlo znamenat pouze jediné: „Zastřelili by jej, protože se prozradil a zklamal,“ tvrdí Vulterinův předchůdce Devátý.Přestože jsou důstojníci BIS vázáni mlčenlivostí, neodolali pokušení zúčastnit se „bitvy o čest služby“ a pustili do oběhu několik informací na vysvětlenou. Jejich hlavním trumfem je tvrzení, že Džabir Salim prý byl agentem BIS. Naverbovali jej chvíli po jeho příjezdu v roce 1996. Nebylo to údajně těžké - tento muž žil v Praze už v letech 1976–1977 a údajně tehdy spolupracoval se Státní bezpečností pod krycím jménem Jirka. Měl prý v té době pas znějící na jméno Saleh Khali Mohamed Saleh. Co a odkud však Státní bezpečnosti donášel, zdroje z BIS odmítají sdělit. Tvrzení BIS minulý čtvrtek paradoxně dodal na důvěryhodnosti sám Bašta. Před výborem pro obranu a bezpečnost podle jeho šéfa Petra Nečase Bašta sdělil, že informace o možném teroristickém útoku dostali Američané a Angličané od BIS.Česká tajná služba pustila do světa i dementi často zmiňované informace, že Salim byl agentem britské rozvědky. Podle BIS se jím stal nanejvýš až po svém útěku do Rakouska. Důstojníci BIS tvrdí, že právě na cestě do exilu popsal Salim svému britskému průvodci svoji pražskou roli „dublera“ neboli dvojího agenta. Hurrana, který prý o ní neměl ani potuchy, mlčenlivost BIS vůči spojencům rozhořčila a napsal Baštovi s Vulterinem zmíněnou stížnost. Bašta si ředitele BIS předvolal na jednání vlády a ten odmítl Hurranovy výhrady podrobně vysvětlit. Profesionálové jej za to chválí - i když Salim zmizel, měla prý BIS rozdělaných několik akcí vyplývajících z Iráčanových informací a demaskovat věc před Baštou a jeho kolegy údajně nešlo. Ministra bez portfeje však Vulterinova mlčenlivost rozhořčila a Zemanův kabinet smetl šéfa BIS už zmíněným způsobem z funkce.To jsou tedy ve stručnosti známá „fakta“, dohady a spekulace. Žádná z uvedených verzí nedává úplný obraz události a každá spíš vzbuzuje další otázky, místo aby vnášela jasno. Zatajila opravdu česká tajná služba svým západním kolegům důležitého agenta? Muži z BIS tvrdí, že ne, vzhledem k závažnosti celého případu prý ale obešli Hurrana a obrátili se na jeho londýnské šéfy. Ověřit jejich tvrzení nejde - MI6 mlčí jako hrob. Leccos by možná osvětlila znalost údajného Hurranova dopisu, nicméně získat jeho znění od adresátů či samotného autora je nemožné. Absolutní temnota zůstává i v motivech, které vedly vládu ke zmíněné noční schůzce, což de facto nastartovalo celý skandál. O otaznících kolem role Jana Kavana už byla řeč; ani ony nemohou být zodpovězeny bez ministrova otevřeného svědectví, k němuž se však Kavan zatím viditelně nechystá. Takže jediným, kdo odkryl karty, je vicepremiér Rychetský. Právě on tenkrát v lednu vysvětloval nutnost bleskového odvolání Vulterina akutním ohrožením bezpečnosti státu. O co přesně šlo? „O nic konkrétního,“ říká dnes Rychetský. „BIS prostě nezvládala svou práci, a tím ohrozila bezpečnostní rizika této země.“ Není mezi těmito dvěma výroky trochu rozpor? „Ne, není,“ odpovídá vicepremiér. „Přece to cítíte - když BIS neplní své úkoly, ohrožuje bezpečnost země.“