Na jedné z nejrušnějších pražských křižovatek U Bulhara stojí před semaforem velká modrá limuzína. Mladý muž na předním sedadle s mobilním telefonem u ucha pozoruje hustý pražský provoz. Auta se kolem sunou jen krokem, ale Karel Březina (26) se žádného loudání neleká. Jako šéf Úřadu vlády je totiž v Česku velkým pánem, kterému se normální smrtelníci musí klidit z cesty. Když řekne řidiči „vpřed!“, jeho auto se v tu ránu řítí ulicemi předpis nepředpis. Nepozorné opozdilce zametají ke krajnici rozsvícená světla, řvoucí klakson a blikání modrého majáčku na střeše. Pro daňového poplatníka, kterého by zajímalo, kdo všechno vlastně u nás může takové privilegium využívat, má ovšem Březina a jeho vyvolení kolegové stručnou odpověď: Do toho vám nic není.
Já jsem ústavní činitel
Majáček na střechu auta lze v Čechách koupit u každé druhé pumpy a spousta ješitnějších řidičů to už také udělala. Aby se s ním však mohli beztrestně prohánět po silnicích a vynucovat si jeho světlem přednost v jízdě, potřebují jednu klíčovou věc: speciální výjimku udělenou ministrem vnitra. Když odpočítáme hasičské vozy, záchranky a auta ozbrojených sil, může dnes podle ministerstva vnitra kouzelné střešní světlo používat přesně 83 vozidel v „ústředních orgánech státní správy“. Majáček je vždy přidělen na konkrétní auto, kterým jezdí konkrétní funkcionář. Kromě šéfů nejvyšších ústavních institucí, ministrů vlády a místopředsedů obou parlamentních komor má na přednost v jízdě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
