Srdečné pozdravy z Ruska + Žít a nechat zemřít

Žánr špionážně-politického thrilleru se začal na obou stranách železné opony prosazovat v dobách studené války. Dnes jsou jeho každoroční sklizně nepřehledné, přesto však stojí za to vrátit se občas k mýtotvorným počátkům. Bondovský cyklus Iana Fleminga, který postupně vydává nakladatelství Delfín, pozoruhodně koresponduje se špionážní literaturou socialistického tábora z téže doby, v níž byli sovětští rozvědčíci líčeni jako asketické vzory ctnosti, zatímco jejich protivníci se zpravidla utápěli v nízkých neřestech. Fleming dosáhl úspěchu mimo jiné tím, že toto klišé svým způsobem respektoval. Sovětské tajné služby se u něj jeví jako disciplinovaný aparát, jehož krajní bezohlednost vychází z fanatické víry v ideologii, která sama sobě sugerovala mravní převahu. James Bond má na rozdíl od sovětských rozvědčíků své slabůstky, dopouští se spousty chyb a často se chová dosti necudně. Je jako každý lidský jedinec mravně nejednoznačný - jenže právě tím je zdůrazněna nelidskost soupeře.V knize Srdečné pozdravy z Ruska, která bývá pokládána za nejlepší Flemingovo dílo, se někdy v polovině padesátých let rozhodnou ruské tajné služby Bonda zavraždit, aby si vylepšily reputaci. Past vymyslí geniální šachista, popravčím má být irský psychopat a návnadou krásná desátnice Státní bezpečnosti. Rozdíl mezi západní civilizací a komunistickou utopií tu nejzřetelněji vyvstává v gastronomické rovině - zatímco je zkušený požitkář Bond vybíravý i v maličkostech, jeho ruští protihráči vnímají jídlo, pití a sex pouze účelově a šalebně je zneužívají. Francouzské šampaňské, které náčelnice ruského komanda smrti nabídne krásné desátnici, je jednak rituálně okázalým výrazem bolševické moci, jednak má hrdinku záludně opojit. Pokus o Bondovo zavraždění je rovněž vylíčen jako výmluvné podobenství: střela z pistole, kterou má zákeřný vrah zabudovanou ve svazku Vojny a míru, se odrazí od hrdinovy luxusní tabatěrky.Flirty, flámy a hodování prostupují i knížkou Žít a nechat zemřít, kde je Bondovým soupeřem obrovitý černý gangster z New Yorku, tajný spolupracovník KGB. Bond tu sice působí ještě přihloupleji než jinde, stejně však stihne sovětskému agentovi přebrat nevěstu, postřílet pár poskoků a nakonec odhalit jeho tajemství - pirátský poklad, z nějž chce černoch financovat rudý převrat v USA. I zde Fleming ideologický spor v jistém smyslu gastronomizuje: zatímco si hrdina poklidně vychutnává anglické snídaně, ve světě soupeřů je stravování předvedeno hrůzným obrazem bazénu se žraloky a barracudami, kam jsou svrháváni jejich odpůrci.Požitek z chuti je pro přisluhovače utopie zcela bezvýznamný, zatímco u Bonda se vychutnávání nápojů, pokrmů, tabáku i žen jeví jako uctivá pozornost k darům světa. Není to sice žádný génius, zato má rychlé reflexy, srdce na pravém místě a občas i dobrý nápad. Navíc ví, co brání: žádné vyprahlé ideje, ale právo na radosti života, jichž si sám vydatně užívá u stolu i v loži. Jako mytická postava svým způsobem ztělesňuje hédonizmus konzumní společnosti. Ta má jistě také své chyby, ale v porovnání s ideologickým masivem leninismu se jeví jako hodnota, která si zaslouží, aby za ni hrdina Západu nasazoval život.

Ian Fleming: Srdečné pozdravy z Ruska. Vydal Delfín, Praha 1997, přeložil Ivan Němeček, 192 str., cena 119 Kč.

Ian Fleming: Žít a nechat zemřít. Vydal Delfín, Praha 1998, přeložil Ivan Němeček, 164 str., cena 129 Kč.