Pravda, láska a jaderný deterent

Zajímá někoho na světě dění v OSN víc než třeba fotbal? Asi těžko. Vždyť od korejské války - a snad ještě od války v Perském zálivu - světová organizace moc nevyřešila, ale zároveň nikomu moc nevadila. Přesto se v pátek stalo v budově nad newyorským East Riverem cosi zvláštního: český delegát hlasoval v plénu Valného shromáždění proti rezoluci OSN. Nejen to, hlasoval v souladu s názorem USA, Velké Británie a Francie, zatímco většina členů NATO se zdržela. Taková věc by stála za pozornost i v éře českých pravicových vlád, natož v období levicového kabinetu. A nedosti tomu, hlasoval tak v době, kdy se například nová německá vláda, názorově spřízněná s českou, pokouší otupit ostří strategie NATO. Oč vlastně šlo? Název rezoluce - „Nová agenda: svět bez jaderných zbraní“ - hovoří sám za sebe.

Odstrašení a jaderný mír

Svět bez jaderných zbraní je hezká představa. Právě tak hezká jako svět bez armád, AIDS, agresivity, zločinu, nenávisti, závisti a zlých tchyní. Ale jak tohoto dávného a vysněného ideálu dosáhnout? Revolucí pravdy a lásky? Rezolucí světového společenství? Zdá se, že podle mnohých politiků tomu tak skutečně může být. Novopečený ministr zahraničních věcí Německa Joschka Fischer se například vyslovil pro změnu strategického konceptu NATO: Aliance se prý má zřeknout práva prvního jaderného úderu. Joschka Fischer je vzdělaný a kultivovaný politik, svou éru ekoanarchisty dávno překonal, ale přesto ukazuje, že na cosi zapomněl. Jeho návrh je…