0:00
0:00
Domov30. 11. 19986 minut

Třicet případů majora Puchalského

Astronaut

Je téměř rozhodnuto: diváci České televize (ČT) se mohou těšit na alespoň symbolický návrat do zlatých časů komunismu. Generální ředitel stanice Jakub Puchalský a šéf její programové skladby Martin Bezouška totiž prosadili, že se bude znovu vysílat Třicet případů majora Zemana, seriál natočený pod přímým dohledem StB u příležitosti třicátých narozenin Sboru národní bezpečnosti. Už ve své době patřil k tvrdému jádru normalizační propagandy, přesto, či možná právě proto měl velký divácký úspěch. A právě touha po vyšších hodnotách na peoplemetrech přivedla Puchalského s Bezouškou k jejich nápadu. Pro všechny, kterým se zdá repríza chvalozpěvu na totalitní teror a jeho zabijáky nemístná, mají šéfové veřejnoprávní televize krátkou útěchu: nemusíte se dívat.

Prima Zeman

↓ INZERCE

Příznivci komunistického majora se v polistopadové éře už se svým idolem mohli setkat několikrát. Třeba filmová společnost Febio některé vybrané díly zakoupila a v rámci svých festivalů je s notnou dávkou recese pouštěla nadšeným divákům zadarmo v narvaných pražských kinech. Televizní tabu prolomila loni slovenská soukromá televize Markíza, která díly reprízovala v pozdním nočním čase. Divácký úspěch byl fenomenální. Pod jeho dojmem se osmělili i Puchalský s Bezouškou. Pro veřejnoprávní televizi ale nemá být podle zákona sledovanost tou nejdůležitější hodnotou. Proto bylo třeba zdůvodnit Zemanův comeback vyšším, celospolečenským zájmem. „Česká televize se prostě musí postavit k tomu, co zdědila, co kdysi vytvořila,“ říkal Bezouška novinářům v propagačních rozhovorech. „Navíc je důležité ukázat seriál právě dnes, kdy po uvedení na Markíze a diskusi v médiích cítíme potřebu majora Zemana demytizovat.“ V podstatě stejnými slovy hovoří i Puchalský.První problém jejich vysvětlení představuje už ona údajná „diskuse v médiích“. Dokud oba televizní šéfové nepřišli se svým projektem, žádná veřejná debata o znovuuvedení majora Zemana se v Česku nevedla. Padlo jen pár otázek v souvislosti s Markízou, přičemž generální ředitel TV Nova Vladimír Železný několikrát zopakoval, že on tedy Zemana na Nově nikdy neukáže. Stejně se k věci stavěl i Puchalského předchůdce Ivo Mathé. „Majora Zemana si nevolí český televizní divák, o tom rozhodli pánové Puchalský a Bezouška,“ říká k tomu místopředseda Rady pro televizní a rozhlasové vysílání Petr Štěpánek. Štěpánkův názor potvrzuje i prostá chronologie. Zprávy o tom, že by se Zeman přece jen mohl v některé české televizi objevit, pronikly ven letos v zimě, kdy se začalo mluvit o jeho možném uvedení na televizi Prima. Ta ale rychle od nápadu ustoupila. Muž, který podle pamětníků v Primě Zemana prosazoval a argumentoval přitom zejména zvýšením sledovanosti, se jmenuje Martin Bezouška, od ledna do konce března programový ředitel Primy. Někdejší dramaturg filmového studia Barrandov z 80. let a pozdější manažer reklamních agentur si pak svůj nápad odnesl do České televize, kam nastoupil s novým šéfem Puchalským letos v dubnu.

Vypadá to děsivě

Oba reprezentanti České televize představují reprízu lživého díla jako „vyrovnání se s dědictvím“ a hovoří i o své potřebě zbavit lidi „mýtu“. Co to však má konkrétně znamenat? Bude snad napříště zdejší divák pravidelně zásobován význačně odpudivou tvorbou z fondu předlistopadové televize? „Osobně bych byl rád, kdyby to Zemanem skončilo,“ říká Bezouška. „Vyrovnali bychom se s tím nejhorším, co nám po Československé televizi zůstalo, a tím by to bylo odbyto.“ Stejný problém má normální člověk i se zemanovským „mýtem“: co - krom až nadpřirozené prolhanosti - je na Sequensově seriálu mytického? „Mezi lidmi se začíná říkat, že to jsou vlastně brilantní detektivky a že se v trezoru ocitly jen kvůli svému ideologickému zabarvení,“ vysvětluje Bezouška. „Že to je vlastně, jako když byl za komunismu v trezoru Menzel. Chceme ukázat, že to není pravda a že ty kusy dnes vlastně působí děsivě.“ Bezouškovým vznosným řečem ale řada lidí angažovaných kolem televize nevěří. „Za službu veřejnosti bych to mohl pokládat snad jedině v případě, kdyby to šlo na druhém programu v deset hodin večer a pokud by zamýšlený vysvětlující dokument každému dílu předcházel,“ říká člen stálé poslanecké komise pro sdělovací prostředky Petr Pleva (ODS). „Takhle je to jasný hon na diváka kvůli reklamě.“ Podle ředitele Puchalského bude definitivní termín zvolen až v závislosti na tom, jak celý cyklus (tedy díl samotného Zemana a následný „vysvětlující dokument“) zapůsobí na lidi z Konfederace politických vězňů. „Pokud bude z dokumentů jasné, že je vysvětlení zločinnosti seriálu zřetelné, pak by hlavní vysílací čas v úvahu asi připadal,“ dodává Puchalský.Od příštího května nám tedy česká veřejnoprávní televize poskytne nevšední zážitek. Po třicet čtvrtečních večerů nám od osmi hodin bude promítat devadesátiminutovou „detektivku“, po níž bude později v noci případným zájemcům vysvětleno, že se vlastně dívali na lež a zločinnou manipulaci. A přestože se to zdá neuvěřitelné, Puchalskému s Bezouškou jejich plán na zlomení peoplemetrů zjevně projde. Šance veřejnosti na sebeobranu jsou totiž v tuto chvíli nulové.Teoretickou naději na zásah představuje Rada ČT, jediná prodloužená ruka veřejnosti směrem k „její“ televizi. V tomto případě se však majorovi odpůrci zřejmě pomoci nedočkají. Rada sice ještě k „Zemanovi“ žádné jednotné stanovisko nevydala, její předseda a někdejší Puchalského vysokoškolský pedagog Jan Jirák už dopředu počin svého žáka oceňuje: „Osobně to považuji za významný příspěvek ke studiu dějin propagandy. Její metody je stále nutné připomínat. A myslím si dokonce, že vysílání majora Zemana může pomoci rehabilitovat zdejší politické vězně. Vysvětlující dokumenty totiž mohou demaskovat lež, kterou je ten seriál naplněn.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články