Sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu. Vláda počítá se schodkem 31 miliard korun: proti návrhu, který sněmovna odmítla na minulé schůzi, seškrtal Zemanův kabinet některé neinvestiční výdaje a naopak přidal na investičních.Miloš Zeman tedy získal souhlas pro celkovou výši příjmů a výdajů a v dalších čteních budou poslanci ladit jejich strukturu. Výrazné změny nelze podle všeho očekávat. Jisté je zatím pouze to, že se lidovci a komunisté, kteří rozpočet podpořili, budou snažit prosadit své zájmy. Spolu s politickým jednáním o rozpočtu se u nás ovšem šíří celá řada mýtů, na které je třeba si trochu posvítit.
Růst, nebo přerozdělovat
Prvním mýtem je tvrzení sociálních demokratů, že rozpočet pomůže hospodářskému růstu. Podobné výroky by se ale měly užívat velmi opatrně. Jak vlastně může rozpočet, notabene nástroj státního přerozdělování soukromého majetku, pomoci hospodářskému růstu? O co víc roste stát, o to méně zdrojů má přece k dispozici soukromá podnikatelská sféra. Lze snad diskutovat, že trochu víc prostředků například na pojištění exportu nebo na výstavbu infrastruktury může růst podpořit - zvýšení výdajů v těchto kapitolách ale není velké. Existuje-li nějaký nástroj pro podporu hospodářského růstu, který může vláda uplatnit, pak je to nepochybně výše daní. Kdyby například razantně snížila daně z příjmu, nepochybně by oživila ekonomickou aktivitu. A nejde jen o to, že tím přiláká zahraniční investory. Dala by vydechnout i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
