Jen svíčky, nikoliv moc

V pátek 20. listopadu byla v Rusku zaznamenána další z dlouhé a stále pokračující série vražd. Její odezva ale zásadně převýšila ty ostatní. Proč? Obětí se totiž stala mimořádně populární osobnost, poslankyně Galina Starovojtovová, jež si svými neohroženými a na rozdíl od řady jiných politiků neměnnými názory získala úctu nejenom svých přívrženců. Právě konstantnost jejích postojů v zápase o demokratickou tvář Ruska se také mohla stát příčinou její tragické smrti.

Nebyla to loupež

Ačkoliv krvavé „popravy“ nepohodlných bankéřů, novinářů a poslanců prováděli nájemní vrazi (tzv. killeři) již řadu let, smrt Starovojtovové je atypická jak svým provedením, tak nejasností motivů a pozadím. Již v první reakci na tragédii, která vyvolala v ruské společnosti nesporný šok, bylo konstatováno, že motiv zřejmě nespočívá v kriminalitě. Starovojtovová se programově odmítala podílet na „dělání peněz“, charakteristické činnosti pro část ruských politických elit, a až do smrti si podržela image neúplatné obhájkyně lidských práv, zásad demokracie a občanské společnosti. Tím se také stávala stále méně přijatelnou pro antidemokratickou část ruské politické scény, o níž lze jen stěží hovořit jako o jednoznačné menšině. A tím se dostáváme i k motivu vraždy.Galina Starovojtovová byla neúplatná, znala však sílu peněz a využívala ji například při financování svého demokratického hnutí Severnaja stolica (Severní metropole). Financovala a řídila i vydávání stejnojmenného…