Přijde-li řeč na jeho spolupráci s StB, opakuje ministr zahraničí Jan Kavan pokaždé, že komunistické rozvědce v Londýně nedonášel na své spolužáky vědomě. Prý si myslel, že chodí za diplomatickými pracovníky. U soudu mu to před pár lety dosvědčil i jeho řídící důstojník Zajíček. Přes veškerou snahu ale nemohl svého někdejšího klienta obhájit v jiné věci, v obsahu Kavanových výpovědí. Ze spisu Kato totiž jasně vysvítá, že Kavan tu a tam „diplomatům“ někoho udal.Nedávno vydaly otevřené archivy Státní bezpečnosti svědectví, že Jan Kavan spolupracoval s StB už dříve, i když nikoli jako agent, ale v rámci ochotné a zbytečně podrobné svědecké výpovědi. Týkala se člověka, který uprchl z komunistického Československa na Západ a se kterým se Kavan dvakrát setkal v Londýně koncem roku 1967. O tomto případu zase ministr tvrdí, že si myslel, že vypovídá před normálními policisty.
Pořadové číslo čtyřicet
Dnes sedmapadesátiletý Jindřich Vachta spolupracoval v šedesátých letech s řadou studentských časopisů, a estébáci si proto na něj v roce 1964 založili osobní svazek „Statut“. Vachta byl podle jejich názoru „organizátorem skupiny redaktorů, kteří prostřednictvím časopisů rozšiřují škodlivý ideologický vliv na vysokoškoláky“. Do skupiny patřil kromě Vachty například Jiří Müller (po roce 1990 byl několik měsíců šéfem kontrarozvědky) nebo dnešní vyslanec u NATO Karel Kovanda. S Janem Kavanem udržoval styky podle Vachtových vzpomínek další člen "ilegální skupiny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
