Dopisy

Jen si tak bouchnout

Reaguji tímto na článek Šli jsme na kachny a spadl orel (Respekt č. 46/98). V poslední době se nejen v České republice množí případy bezmyšlenkovitého vraždění všeho živého členy různých mysliveckých sdružení či samostatnými lovci. V České republice byl nedávno zastřelen chráněný vlk, při reportáži v televizi řekl jeden ochránce přírody, že vše je marné, neboť členové mysliveckých sdružení jsou všude, v policii i ve vládě. Tak jako nejde ve sporném případě lékař proti lékaři, chrání i jeden myslivec druhého. Sám mohu doložit případ paní Marie Valkové z Malé Hraštice, okres Příbram, které jistý člen mysliveckého sdružení zastřelil kocoura těsně u plotu její zahrady, poté málem zastřelil jejího synovce. Téměř v každém mysliveckém sdružení se najde člen, který se specializuje na úkladné vraždění domácích zvířat a čeká, jen co bezbranné zvíře přeskočí plot. Tyto prokázané případy by se měly tvrdě trestat, ne je přecházet mlčením vesnických sousedů. Dle mého průzkumu řečí vesničanů se „myslivci“ rekrutují z řad potomků bývalých pytláků a členů KSČ, jimž nejde o nic jiného než si bouchnout a najíst se zdarma zvěřiny. Dále nesouhlasím s autorem článku ohledně tradice z dob Rakouska-Uherska, že myslivec byl vládcem lesa. Lesy patřily většinou šlechticům, hony byly prestižní záležitostí, zvířat byl dostatek a vlastně se tak reguloval jejich stav, v…