Další, prosím

Zřejmě poprvé se minulý týden shodl předseda vlády Miloš Zeman se zemským rabínem Karolem Sidonem: agresivita tuzemských holých lebek dosáhla takové úrovně, že je třeba začít jí vzdorovat s daleko větší razancí. „Pro orgány státní moci začíná povinnost chránit občany až ve chvíli, kdy už jsou v nemocnici nebo na hřbitově,“ popsal současný stav rabín a vláda mu de facto dala za pravdu. Nově zřizovaná zvláštní protiskinheadská úderka má podle vicepremiéra Pavla Rychetského působit především „preventivně“. Při pohledu na několik případů z posledních dní je jasné, že ji nečeká lehký úkol.

Požární předpis

Ze Sidonova poselství stojí za pozornost ještě jedna pasáž: „Je jen otázkou času, kdy se tolerovaný agresivní rasismus skinheadského hnutí jednoho dne po Romech obrátí i proti dalším lidem, kteří se dosud cítí chráněni svou barvou pleti a příslušností k většinové společnosti.“ Bilance několika posledních dní dává rabínovi za pravdu: židovský mladík bojuje v nemocnici o život poté, co se ke svému původu neuváženě přihlásil před partou opilých holých lebek. Kdosi zhanobil židovský hřbitov v Trutnově. Stranou skinheadských útoků nezůstaly v poslední době ale ani „tradiční“ oběti. Černému Američanovi se nevyplatila jízda pražským metrem, desetičlenná parta zmlátila hluchoněmého muže s tmavou pletí na nádraží v Havlíčkově Brodě a před pražskými vysokoškolskými kolejemi kdosi zapálil kříž Ku-klux-klanu.

Pro pořádek nutno dodat, že trutnovský hřbitov byl zhanoben v den šedesátého výročí nacistického pogromu známého jako křišťálová noc a kříž Neviditelné říše rytířů, militantní rasistické organizace s desítkami rasových vražd na svém kontě, hořel v den prvního výročí vraždy súdánského studenta rukou osmnáctiletého skinheada. Přestože oba rituální akty byly jasnou výhrůžkou zdejšího neonacistického hnutí, policie opět zareagovala spíš čím dál typičtějším „antirasistickým“ postojem: vždyť se zase až tak moc nestalo.

Pro pražského policejního ředitele Radoslava Charváta neznamená hořící kříž Ku-klux-klanu nic víc než porušení požárních předpisů. Alespoň tak odpověděl médiím na otázku, co s tímto v Praze dosud nepoznaným případem hodlá dělat. A jeho odpověď zcela uspokojila i jeho nadřízené na policejním prezidiu a ministerstvu vnitra, soudě alespoň podle toho, že celý týden nikdo z oněch dvou institucí proti Charvátově výroku neprotestoval. Až poté, co se o neuvěřitelné sedmidenní ticho začali zajímat novináři, si po 19. listopadu pozval Charváta na kobereček policejní prezident Jiří Kolář. Po schůzce vyšla oficiální zpráva policejního prezidia, v níž Charvát označil svůj výrok za „nešťastný“, neboť prý mohl být chápán jako „bagatelizování věci“. Pražský policejní ředitel prý tato neuvážená slova pronesl bez „dostatku konkrétních informací“. A tím je celá věc zřejmě vyřízená. S nabízeným vysvětlením závažné věci se totiž zjevně spokojili i na ministerstvu vnitra. „Pan ministr to chápe tak, že se panu řediteli dostalo pro tentokrát připomínky, že je třeba některé věci šetřit už od počátku velmi vážně,“ tlumočí šroubovaným žargonem Grulichovo stanovisko jeho mluvčí Jan Decker. Co si ovšem z mytí hlavy na policejním prezidiu odnesl sám Charvát? Těžko prozatím říci - odjel na dovolenou. „K pochybení došlo ze strany policejního oddělení na Praze 3, které nám neposkytlo patřičné informace,“ vysvětluje za něj pražská policejní mluvčí Eva Brožová.„Pan ředitel už učinil příslušná opatření, aby se to příště neopakovalo.“ Jaká „opatření“ to však jsou, Brožová netuší. Dobrá zpráva je tak až na další jen jedna: policie začala případ vyšetřovat jako trestný čin a pro pachatele, které zatím nezná, chystá paragraf o podněcování k rasové a národnostní nenávisti se sazbou až do tří let.

Kluci hledají zlato

Zatímco v Praze napomohl důslednější práci policie zásah z „vyšších míst“, v odlehlém Trutnově si z takové hrozby příliš těžkou hlavu zřejmě nedělají. Trutnovští vyšetřovatelé už sice oficiálně oznámili, že by pro dosud neznámé hanobitele tamního židovského hřbitova připadal v úvahu zřejmě paragraf o rasově motivovaném násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, to ale ještě nemusí být konečný verdikt; záleží na tom, jak pachatelé dokážou policii svoje pohnutky vysvětlit. „Kvalifikace se ještě může změnit,“ říká náměstek okresního úřadu vyšetřování Jiří Vodák. Kdo by ale čekal, že by stát mohl obvinění obohatit třeba o podněcování k rasové nenávisti bude překvapen. „Bude záležet na jejich doznání a motivaci,“ vysvětluje Vodák. „Možná, že jsou to malí kluci, kteří nemají o rasismu ani ponětí.“ Znamená to snad, že pátrání po hanobitelích židovských hrobů, kteří píšou po náhrobcích „Smrt Židům“, patří k běžné praxi trutnovské policie? „To ne, to už je dávno,“ vzpomíná vyšetřovatel Vodák. „Tenkrát ale bylo taky podobné podezření, protože vedle byl hrob jednoho z vysokých představitelů minulého režimu. Pak se ale přišlo na to, že to udělali cikáni, kteří hledali zlato.“