Čistá energie, nebo čistá hrůza

Pomalu a nejistě směřuje vláda k cíli stanovenému prvního července kabinetem Josefa Tošovského. Tím cílem je přezkoumat smysl a průběh nejdražší stavby v dějinách českých zemí - jaderné elektrárny Temelín. Podle původních předpokladů jsme se měli do konce roku dozvědět, zda má dále smysl cpát do bezedného temelínského rozpočtu další miliardy, nebo ze stavby raději vycouvat. Dnes je jasné jen to, že budeme muset ještě další dva měsíce počkat. Zahraničním expertům se totiž do naší jaderné kaše moc nechce, a komise tím pádem stále není kompletní.

Absolutní Grégr

Na důkladné kontrole v Temelíně se v červnu dohodli tehdejší ministři životního prostředí a průmyslu Bursík a Kühnl. V červenci vláda návrh schválila a v prosinci měla mít odborná komise výsledky. Vládní záměr má svoji logiku: majitel stavby, společnost ČEZ, už pět let každoročně slibuje konečný termín a cenu, pokaždé šlo ale o výmysl. Rozpočet už bohatě překročil určenou hranici rentability (tu vypočetla nezávislá firma na 96 miliard, poslední přiznaná cena je o tři miliardy vyšší) a po letech blafování neexistuje věrohodná záruka zdárného konce.Kromě zpoždění kvůli změně vlády zkomplikoval vznik komise odpor nového ministra průmyslu Miroslava Grégra. Přišel s nápadem, že žádná komise není potřeba, protože on sám je ochoten převzít za cenu, termín dostavby a bezpečný provoz Temelína „osobní odpovědnost“. Zemanova vláda jeho nejasnou nabídku nepřijala, nicméně její ráznost v temelínské…