Vzrušující sedmička

Má smysl chodit do volební místnosti v deštivém listopadu? Tak asi bude znít hlavní otázka druhých letošních voleb. Proběhnou jako epilog červnového boje o místa ve sněmovně, a i kdyby skončily hodně nečekaně, kdyby například všechna senátní křesla dostali sociální demokraté nebo polovinu z nich kandidáti čtyřkoalice, mocenské poměry v zemi se sotva změní. Přesto stojí za to k volbám zajít: jednak budou svobodné, jednak je účast na veřejných událostech ctností každého občana. V neposlední řadě od nich dostaneme zprávu o českém národě. Takových informací jsme v šesti polistopadových volbách dostali víc než dost, ty nejnovější ale budou mimořádně zajímavé.

Země liberální tradice

Volby do sněmovny předloni a letos daly k dispozici velmi přehledný obraz smýšlení Čechů i Moravanů. Je známo, že napůl věří myšlenkám pravice a že druhá polovina národa volí levici. Volby ale dávají šanci podívat se na společnost i z bližší perspektivy. Mapa č. 1 ukazuje místní rozdělení sympatií, které se v posledních letech nemění. V levicových oblastech najdeme naprostou převahu obcí, v nichž ČSSD a KSČM v červnu dostaly dohromady aspoň o pět procent víc hlasů než jejich oponenti z ODS, KDU-ČSL a US, v pravicových je to naopak. Je to potěšitelný obraz. Pokud si odmyslíme kraje příliš postižené vyhnáním původních obyvatel a komunistickým průmyslem, převládají u nás konzervativně smýšlející lidé - chybí jenom elita, která by jejich hlasy dokázala využít k pokračování…