Tento týden vyjde v polské Sbírce zákonů lustrační zákon. Za měsíc nabude právní moci. Po osmi letech bojů nejprve se solidaritní levicí a pak s levicí postkomunistickou (viz rámeček 1) se tak podařilo polské pravici konečně dosáhnout cíle - lustrace se stávají skutečností. Vedle prosazení decentralizace státu, jeho nového správního členění a vítězství AWS v nedávných obecních volbách je to největší úspěch roční vlády Buzkova kabinetu. Úspěch z hlediska pravice o to cennější, že zčásti vrazil klín mezi Svaz demokratické levice (SLD) a prezidenta Kwasniewského.
Výluka na 10 let
Dosah polského lustračního zákona je poměrně hluboký. Zahrnuje totiž případy spolupráce nejen s politickou policií (Bezpečností službou, SB), ale i s komunistickou rozvědkou a kontrarozvědkou. Dále budou lustracím podléhat všichni státní úředníci od prezidenta po vicevojevodu, poslanci a senátoři, soudci a prokurátoři, osoby zastávající vedoucí funkce ve veřejných médiích, v televizi, rozhlase, v Polské tiskové agentuře.V praxi bude lustrační proces probíhat tak, že osoba, která kandiduje na výše zmíněné posty či je už zastává, bude muset podat zveřejnitelné prohlášení ohledně práce nebo spolupráce v bezpečnostních orgánech komunistického státu v období od července 1944 do května 1990 (datum rozpuštění Bezpečnostní služby). Zákon neobsahuje žádné sankce za spolupráci, ale nepravdivé prohlášení bude trestáno ztrátou postu a zákazem zastávat veřejné funkce po dobu 10 let (s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu