Prezident Havel a případ Zilk

Za všechno zase mohou novinářiKdyž před čtyřmi lety prohlásil Václav Klaus v rozhovoru pro americký časopis Forbes, že „novináři jsou největšími nepřáteli lidstva“, vzbudilo to v našich krajích velký poprask a tehdejší předseda vládyp měl co dělat, aby svůj výrok zamluvil. Dnes by ho z toho hlava bolet nemusela. V časech, kdy premiér označuje novináře za „žumpu“ či za „placené agenty sudetoněmeckého landsmanšaftu“ a prezident jim nadává do „sprostých vyděračů“, by Klausův výrok nepochybně prošel bez povšimnutí. Nebo by byl možná dokonce kvitován jako elegantní a pro svou zjevnou nadsázku i téměř přátelský. Na primitivní kampani českých politiků proti novinářům je nejsmutnější to, že se k ní připojil i Václav Havel. Tedy člověk u nás doma i v zahraničí nesrovnatelně váženější než bývalý a současný premiér, navíc osoba respektovaná pro své morální postoje a úctu k pravdě. Co bylo zápletkou, je známo. Korespondent německého deníku Süddeutsche Zeitung Petr Brod upozornil nedávno kancléře Ivana Medka, že jeho deník hodlá uveřejnit informaci o tom, že bývalý vídeňský starosta Helmut Zilk byl placeným agentem československé rozvědky. Zilkovo jméno ovšem současně figurovalo na seznamu lidí, které měl prezident v den státního svátku vyznamenat Řádem bílého lva. Havel se rozhodl Zilka ze seznamu škrtnout, a když se kolem toho strhla mela, svedl své rozhodnutí na Broda: novinář ho prý k tomuto kroku donutil svým „sprostým vydíráním“.Václav Havel si tedy bystře osvojil metodu,…