Odvaha i vůle k činu

Předseda strany Fidesz Viktor Orbán byl častým hostem prvního nekomunistického maďarského premiéra Antalla (1990–93) v dobách, kdy už Antall pod tíhou smrtelné nemoci velmi zřídka opouštěl svůj byt. Možná právě odsud pramení přesvědčení, že Orbán jako premiér bude jakýmsi vykonavatelem Antallovy politické závěti. Je-li tento předpoklad pravdivý, jistě tomu tak i bude. Nejdůležitější závěr, který lze z prvních sta dnů existence Orbánova kabinetu vyvodit, totiž zní tak, že nové pravicové maďarské vládě nelze upřít ani odvahu, ani vůli k činům.

Personální otřesy

Doslova druhý den po přísaze Viktora Orbána předvolal šéf premiérovy kanceláře István Stumf generálního ředitele Postabanky a oznámil mu jeho odvolání z funkce. Jako důvod byly uvedeny rostoucí finanční ztráty banky za uplynulý rok. Háček je v tom, že Postabank je nejen druhou největší spořitelnou v zemi, kde by vláda při pouhém náznaku možnosti pádu měla být přirozeně nucena k obezřetnosti (i k pružné a zároveň neúprosné personální politice), ale je i vlastníkem tiskového holdingu. A to ne ledajakého, neboť vlastní tak vlivné levicové tituly, jako je nejčtenější deník maďarského venkova Szabad Föld či v kruzích inteligence velmi významný týdeník Magyar Narancs a měsíčník Beszélö.Orbánova vláda hned po svém ustavení zavedla i dozorčí komisi do fondu sociálního pojištění, čímž současně rozpustila dosavadní samosprávu, jež zde kontrolu spravovala. Samospráva se kdysi v Maďarsku rekrutovala ze…