Rudý pepř parlamentu

Každého, kdo přejede Krušné hory a zamíří do Drážďan a dále do vnitrozemí, zřejmě napadne stejná otázka jako novináře z týdeníku Der Spiegel týden před volbami: Jsou ti lidé kolem vlastně Němci, východní Němci nebo občané bývalé NDR? Na jednotnou odpověď v prostoru mezi Krušnými horami a Rujanou nenarazíme, týden staré volební výsledky ale dilema posunuly k třetí možnosti. Plná pětina občanů nových spolkových zemí totiž poprvé vyslala do Spolkového sněmu přes pětiprocentní bariéru ryze domácí politickou stranu, která už v kampani lákala voliče na to, že „východoněmecké zkušenosti a zájmy“ bez ní nebudou v parlamentu účinně zastoupeny: Honeckerovy postkomunistické nástupce - Stranu demokratického socialismu (PDS).

Je to naše strana

Na východoberlínském sídlišti Marzahn panuje odpolední klid. Po asfaltových chodnících přechází několik důchodců a mladé páry s malými dětmi. Mezi deseti- i dvacetipatrovými paneláky zahalenými do lešení je na české sídlištní poměry nezvykle hustá zeleň, barevné lavičky, uklizené chodníky a záhony s růžemi. Udržované sídliště působí nečekaně příjemně hlavně ve srovnání s vybydlenými paneláky „moderního“ východoberlínského centra. Místo oprýskané šedi a špíny, rozbitých oken, prázdných odchodů a čtyřproudých dálnic v centru východní části města se sídlištní domy zateplují, vsazují se nová okna a kolem vládne klid. V nákupním středisku, vystavěném v reálněsocialistickém stylu, se usídlily supermaket, drogerie Rossmann a …