Americký argument

Írán se snaží za každou cenu vymanit z mezinárodní izolace a zároveň posílit své postavení v oblasti. V tomto směru těží i ze složité situace sousedního Afghánistánu, kde se uhnízdil ještě přísnější režim - islámské hnutí Taliban. Mohammad Chátamí, umírněný islamista v úřadu íránského prezidenta, se v zrcadle středověkých praktik striktních vykladačů Koránu v Kábulu jeví jako skutečný pokrokář. Posiluje se také pozice stoupenců otevřenější íránské společnosti, kterým se daří získávat podporu duchovních autorit země v boji proti domácím fanatikům. A 15. září nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí uvedl do stavu pohotovosti půlmilionovou armádu země pro případ konfliktu s talibanským Afghánistánem. Co tento vývoj znamená?

Zájmy se rozcházejí

V posledních týdnech nabývá napětí mezi Teheránem a Kábulem kritických mezí. Oba režimy nemohou zastřít, že jejich zájmy se silně rozcházejí. Poté, co Taliban za své letní ofenzivy prakticky zlomil odpor opozice a v září dobyl i území Íránem podporovaného šíitského etnika Hazarů, nemohl Teherán dále počítat se svou naivní politikou zprostředkování budoucí koaliční vlády. Taliban, jemuž je trnem v oku íránská hmotná podpora opozice, stupňoval protiíránskou rétoriku, stejně jako ignoroval pětinu obyvatelstva šíitského směru islámu. Když pak vyšly najevo masakry v Talibanem dobytých oblastech a vraždy íránských diplomatů v Mazáre Šarífu, Írán byl postaven před zásadní dilema: byť veřejnost představa…