Když vládne strach

Proč se Alžírsko ocitlo na titulních stranách novin? Odpověď není tak snadná, jak by se zdálo na první pohled. Pravda, počty obětí teroru se počítají po stovkách, ale - statisticky viděno - v šestileté krvavé bilanci nenastal zásadní zlom. Ještě nesnadnější je odpověď na další otázku: Je alžírská vláda skutečně tak bezmocná, že i na periferii hlavního města lze beztrestně vraždit? Nebo sama přivírá oči nad terorem, jen aby Alžířané dostali takový strach z islamistů, že pro ně nebudou hlasovat ve svobodných volbách? Čím více tato vláda odmítala pomoc z Evropy, tím více nahrávala druhé - až dosud víceméně konspirační - variantě.

32 obětí na každý den

Teror a brutalita alžírských extremistů znejišťují celý svět, nevyjímaje média a tiskové agentury. Pro ilustraci určitého zmatení stačí rozebrat větu ze zprávy ČTK vydané 6. ledna: „Listy označují bezprecedentní masakry hlášené z Alžírska od minulého týdne za genocidu, protože vraždění má charakter promyšlené likvidace obyvatel celých oblastí.“

Za prvé. Nelze hovořit o bezprecedentních masakrech, neboť alžírský vývoj uplynulých šesti let je jeden velký precedens. V podstatě všechny světové zdroje se shodují v tom, že od počátku roku 1992, kdy byly anulovány předchozí volby, zakázána vítězná Fronta islámské spásy a začalo krveprolévání, bylo zaznamenáno na 65 až 75 tisíc obětí. Vezměme z toho průměr a k ruce kalkulačku: vyjde nám zhruba 12 000 obětí na rok, tedy 1000 obětí na měsíc, 225 na týden a…