Na přelomu roku zažila Francie dvě dosud nevídané vlny nespokojenosti, které se posléze přelily přes tři desítky měst. Řádění mladistvých vandalů a „stávka“ nezaměstnaných narušily tradiční vánoční a silvestrovské radovánky do té míry, že dodnes zůstávají v médiích hlavní diskutovanou otázkou. Jsou totiž jevem, se kterým si, skromně řečeno, nikdo pořádně neví rady.
Bez křídel státu
Sociální a výchovní pracovníci již řadu let upozorňují na to, že na periferních sídlištích francouzských měst vyrůstá zcela vykořeněná problémová generace. Projevy vandalismu a otevřené agresivity se ostatně pravidelně dostávají do hlavních zpráv od konce minulého desetiletí. Letos ale překvapil jejich rozsah: v celé řadě měst hořela osobní auta, byly ničeny telefonní budky a přístřešky zastávek hromadné dopravy, zapalovány školky, sportovní zařízení a obchody, kameny a zápalnými láhvemi byly napadány autobusy. Na některých místech došlo na pěsti, či dokonce baseballové pálky a několik řidičů městské dopravy skončilo v nemocnici. Řádění vyvrcholilo o silvestrovské noci ve Štrasburku, kde bylo spáleno na 60 osobních aut a zničeny desítky objektů občanské vybavenosti.
Policie většinou zasahovala až po dvanácté a hasiči k požárům vůbec vyjíždět odmítli, vyděšeni nenávistnou agresivitou mladistvých tlup. O uvažování aktérů „horké zimy“ nejlépe vypovídají slova osmnáctileté štrasburské dívky, jedné z mála zadržených: auta zapalovala proto, že "její partě došly…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
