Volbami, které proběhnou tuto neděli v sousedním Německu, nehýbá žádné velké politické téma. Mezi německými sociology a novináři převažuje názor, že ještě nikdy v poválečné historii Spolkové republiky nebylo předvolební klání tak ideově vyprázdněné jako letos. Absolutizující a katastrofický tón takových soudů sice nevzbuzuje důvěru a o jejich oprávněnosti můžeme pochybovat, těžko ale přejít nedávné šetření společnosti Emnid: polovina voličů, kteří se chystají podpořit opozičního kandidáta, sociálnědemokratického předáka Gerharda Schrödera, nedokáže definovat jeho politické záměry. A přestože německá realita nabízí stranám řadu témat k profilaci (rekordní nezaměstnanost, zavedení eura, vysoké daně, atomová energie aj.), tahoun opozice SPD se raději soustřeďuje na mediální inscenaci svých sjezdů. Ví, že letos půjde méně o argumenty a více o pocity. Jejich hlavním objektem, a tedy ústředním tématem voleb zůstává mohutná postava kancléře Helmuta Kohla.
Anatomie kariéry
Bude-li nejasně pociťovaná touha po změně a po nové tváři silnější než strach z neznáma (které však bude sotva nějakým velkým překvapením), skončí v neděli po šestnácti letech Kohlova éra. V politizujících kruzích platí její konec už delší dobu za hotovou věc a předmětem sporu se stává interpretace Kohlova působení. Knižní pokusy uchopit fenomén „tlustého kancléře“ tu byly i v minulosti, ale várka Kohlových biografií, jaká se v německých knihkupectvích objevila za poslední rok,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu