Jen zřídka věnují média volbám do Spolkového sněmu takovou pozornost jako v těchto měsících. Letošní klání, jež proběhne o posledním zářijovém víkendu, se od těch předchozích hned v několika ohledech liší: sociální demokraté (SPD) stojí věrně za svým kandidátem i několik týdnů před volbami, křesťanští demokraté (CDU) se hádají s křesťanskými sociály (CSU), svou sesterskou stranou z Bavorska, a ti zase s liberály (FDP). Mimo to proběhla diskuse o možných následnících Kohla a délce jeho příštího volebního období. Ale to by musel nynější kancléř svůj post ještě jednou obhájit, což je - jak vyplývá z posledních předvolebních průzkumů - úloha velmi obtížná.
Jak vyhrát volby?
Tuto otázku si SPD po šestnácti letech strávených v opozici kladla záhy po posledních prohraných volbách. Tentokrát na ni podle všeho našla správnou odpověď: nepomůže jasný stranický program, a už vůbec ne konkrétní slova o budoucí politice, ale zato charismatický lídr, který bude mít (pro SPD netypickou) podporu všech stranických špiček. Po počátečním přešlapování se tato strategie prosadila a za oběť jí padli osvědčení muži jako Engholm, Scharping či Lafontaine. Kandidátem SPD na úřad kancléře se stal Gerhard Schröder, jenž prokázal své kvality jako premiér Dolního Saska.
V minulých volbách byl Schröder vedle Scharpinga a Lafontaina třetím z trojky vyzývatelů CDU: na starosti měl hospodářskou politiku. Letošní kampaň sociálních demokratů se nezaměřila na tradiční voliče …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
