Žádné řeči a ven!

I když je prvního září a do osmé zbývá už jen pár minut, škola v kladenské čtvrti Vrapice zeje prázdnotou. Její učitelé totiž právě vstoupili do stávky: postávají před hlavním vchodem a spolu se skupinkami žáků probírají situaci. Jde o to, že ministerstvo školství během prázdnin odvolalo kvůli nesrovnalostem ve školních financích zdejší ředitelku Hanu Topinkovou. Škola se s tím ale nehodlá smířit. Za odvolanou šéfku se postavili všichni členové sboru a odmítli zahájit školní rok. Bez potíží se jim podařilo dostat na svou stranu i naprostou většinu žactva.

Ti by ho seřezali

„Chceme svou paní ředitelku,“ říká rezolutně vytáhlý mladík diskutující s kolegy před vraty učiliště. „Toho chlapa, co přišel místo ní, prostě nechceme. Dokud nevypadne, tak do školy nevlezem.“ Řeč je o novém, ministerstvem seslaném řediteli Petru Trachtovi, který stojí ve vratech a marně se snaží vlákat žáky do lavic. Jeho „děti, pojďte do tříd“ glosují pokuřující třeťáci nepřátelským mručením. Tváře stávkujících učitelů roztahuje potěšený úsměv. „Kdyby tady byl loňskej třeťák, kam chodili skíni z Prahy, určitě by ho seřezali,“ říká nadšeně kantorka v bílých legínách. Když po Trachtově zoufalém telefonátu konečně přijíždí úředník z ministerstva, usedají znesvářené strany za jednací stůl. První kolo ovšem končí na mrtvém bodě, stejně jako všechna kola další, probíhající do konce týdne: ministerstvo striktně trvá na novém řediteli a učitelé o něm nechtějí ani slyšet. Pro…