Suverénně říkám ne

Místopředseda vlády Egon Lánský spustil vážnou debatu o českém vztahu ke svobodě. Způsobila to jeho stížnost na připravované vysílání Svobodné Evropy do Íránu a Iráku. Lánský to, jak známo, označil za vysoce riskantní podnik nezodpovědné soukromé firmičky, který ohrozí bezpečnost našich obyvatel. Následovala ostrá reakce médií. Ta téměř jedním dechem poukazovala na to, že demokratickému světu něco dlužíme a bylo by dobré to splatit.

Výbuchy bez následků

Lánskému, který byl v tu dobu na dovolené, přispěchal na pomoc šéf české diplomacie Jan Kavan. Nejdřív oznámil, že Zemanův kabinet posoudí, zda Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) informuje objektivně, a hlavně, zda je vysílání „náchylné být interpretováno jako nepřátelské vůči íránské vládě“. Když tuto nehoráznost začaly sdělovací prostředky ironizovat, přišel Kavan s doplňkem: sociální demokraté prý jenom potvrdili usnesení Tošovského vlády, která podle Kavana chtěla vysílání do Íránu koncem letošního roku vyhodnotit také. Za nic tedy nemohou, to ti před nimi, oni jen pokračují v jejich díle. Smůla je, že i v tomto případě ministr zahraničí narazil. Dva členové minulé vlády (Michal Lobkowicz, Vladimír Mlynář) obratem prohlásili, že to, co tvrdí Kavan, není pravda. Mlynář dokonce řekl, že by musel okamžitě podat demisi, kdyby vláda, ve které seděl, chtěla takovou kontrolu provádět. Hodit to na někoho jiného tedy Kavanovi nevyšlo. Kavanova klička ale má i svou dobrou stránku: Zemanův…