Revoluce jednotné měny

Jak by se možná mohlo zdát těm Evropanům, kteří se o otázku eura a konec národních měn do hloubky nezajímají, je příprava Evropské měnové unie (EMU) záležitostí bankéřů, ministrů financí a dalších „expertů na peníze“. Ve skutečnosti jde o téma, které jednou historici vcelku s jistotou nazvou revolucí v evropském ekonomickém i společenském uspořádání. Když všechno půjde tak, jak si představují optimisté, bude zavedení eura znamenat postupný zánik všech chronických nemocí západní Evropy, jako jsou vysoké daně, rozhazovačná rozpočtová a sociální politika, restriktivní a přeregulovaný trh práce a chronicky vysoká a společensky destruktivní nezaměstnanost. Stejně snadno se mohou naplnit i skeptické scénáře: Evropa se za vysokými zdmi protekcionismu uzavře světu a doplatí na to především ona sama. Jiní, ještě černější pesimisté mluví o rozklížení Evropy, rozpadu měnové unie, a dokonce i o možných vojenských konfliktech.

I když si ale odmyslíme dramatické vize, půjde o jednu z nejdůležitějších evropských událostí tohoto století, podle mnohých ekonomů daleko významnější, než bylo zavedení jednotného evropského trhu v roce 1993. Finanční svět ji může srovnávat například se slavnou konferencí v americkém Bretton Woods v roce 1944, která dala vzniknout novému systému směnných kurzů a zrodila instituce, jako jsou Mezinárodní měnový fond či Světová banka.

Nejobtížnější období teprve přijde

Většina pozornosti západoevropských médií se zatím…