Bez programu a bez vůdce

Vladimír Mlynář koncem července na otázku Lidových novin odpověděl, že někdy v budoucnu bude určitě usilovat o post předsedy strany a o výhru v parlamentních volbách. Nato se hned ozval současný šéf unie Jan Ruml a ujistil čtenáře LN, že správnou „silnou osobností“ v čele strany je právě on sám, zatímco Mlynář je moc mladý, netrpělivý a rozmazlený. Konzument novin byl z této výměny názorů na rozpacích: je to zpráva o tvrdém boji uvnitř unie, anebo oba politici jen tak plácají a nic moc důležitého tím vlastně nemyslí?Příliš na tom nesejde. Jejich slovní přestřelka ale dokumentuje totéž co současné snahy ODS zlikvidovat Unii svobody a lidovou stranu: pravice se dále rozpadá, a i když její podpora mezi občany neklesá, nemá dnes ani slušný program, ani politickou reprezentaci. Samé dobré zprávy pro Miloše Zemana.

Srdce postkomunistů bije na pravé straně

Náklonnost Čechů k pravici je vytrvalá. Za poslední rok se tři pravicové strany pohádaly a rozpustily vládu, dvě z nich se navíc rozpadly vinou finančních skandálů. Přesto pak pravice volby vyhrála. Věrny své dosavadní sebevražedné politice ovšem, jak známo, odmítly sestavit většinovou vládu a raději se proti svým pravicovým soupeřům dohadovaly se sociálními demokraty. Přesto lze očekávat, že je lidé budou volit znovu.Nejde o zázrak. Pravice vítězí ve všech postkomunistických zemích. Je to podobné jako před sto lety v západní Evropě, kdy naopak lidé volili levici, i když její reprezentace za mnoho…