Vstanou noví uhlobaroni

Čeští horníci chytili druhou mízu a na ekology padá děs. Zdánlivě odepsaná komunistická branže přežila i se svými metodami drancování a likvidace. I když politici ještě nerozhodli o budoucí energetické politice státu, akcie důlních firem stoupají. V tichosti proběhla privatizace, uhlí se vyváží v nebývalém množství a Česká republika drží suverénní první místo v těžbě „černého zlata“ na hlavu. Platy v hornictví závratně rostou - špičkový dělník si vydělá až padesát tisíc měsíčně. Do 21. století vstoupí Česko jako uhelná velmoc se vším, co k tomu náleží. Zda obrácení země naruby potrvá dalších třicet let, či šedesát, rozhodne v nejbližších dnech vláda Miloše Zemana.

Útlum za všechny prachy

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil, že mzda českých a moravských horníků stoupla za rok o třiatřicet procent. Údaj sebraný z padesáti firem ale hornické manažery podráždil. „Je to nesmysl, vůbec nevím, kde to vzali,“ říká místopředseda hornických odborů František Reistein. Podle uzavřených kolektivních smluv je prý největší růst třináct a půl procenta - dosáhli ho v OKD skokem z loňských třinácti na letošních zhruba šestnáct tisíc měsíčně. Na statistickém výsledku by se mohlo podílet vyplacení třináctých platů před dovolenými či odchodné pro propuštěné pracovníky, velké důlní společnosti ale žádné mimořádné platby nepřiznávají. „Podle mě si to vymysleli,“ říká personální ředitel Severočeských dolů Jiří Smrkovský o údaji statistiků. "My jsme finančně…