Znám i plné kostely
Článek Pohanské slunce nad Vltavou (Respekt č. 31/98) o stavu náboženství v Čechách a ve východním Německu je ve své podstatě zdařilý, ale zcela nevystihuje současnou situaci, zvláště když pominu zeměpisné a kunsthistorické chyby, neboť Řevnice leží sice ve středních Čechách, ale spíše jsou nyní pražským satelitem, kostel sv. Mauricia v Řevnicích není žádná honosná barokní stavba, je to normální barokní kostel městysového rázu, stavěný pro řád křižovníků s červenou hvězdou, a Řevnicemi protéká řeka Berounka. Celý odstavec o Řevnicích začíná neúměrně tragicky a působí na nezasvěceného přímo hrůzostrašně. Cituji: „Je pátek, pět hodin odpoledne. V lavicích honosného barokního kostela ve středočeských Řevnicích se sešlo sedmnáct převážně starších lidí…“ Argumentovat návštěvností mimopražského kostela ve všední den je neobjektivní, neboť mimo města lidé zkrátka ve všední den mše svaté navštěvují málo. Páter Pecinovský přišel do Řevnic asi před pěti lety na místo dlouholetého pana faráře P. Vendelína Šimečka, který odešel jako bývalý člen sdružení katolických duchovních Pace im terris a bývalý šéfredaktor Katolických novin, jimž kardinál Tomášek odejmul za komunistů církevní souhlas, do důchodu v šedesáti letech, pro kněze nezvyklých. P. Pecinovský po něm zdědil tři farnosti, ale po úmrtí karlštejnského posledního faráře JUDr. P. V. Malíka (1994) a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu