Cokoliv pro vítězství

Zdvojnásobení platů, výstavba 14 tisíc bytů ročně, vytvoření 150 tisíc nových pracovních příležitostí… Kdyby s takovým programem pro zářijové parlamentní volby do Národní rady Slovenské republiky přišla některá vládní strana, nenechala by na ní nezávislá média nitku suchou. Kdyby s takovým programem přišla levicová opozice, například postkomunistická Strana demokratické levice (SDL), nebo od ní zásadně odlišná Strana občanského porozumění (SOP) košického primátora Roberta Schustera, bylo by třeba svraštit čelo a ptát se: Kde na to chcete, pánové, vlastně vzít? Nyní však s takovýmto programem předstupuje před voliče Slovenská demokratická koalice (SDK), donedávna pouze seskupení stran s převládající orientací pravého středu, od prvního červencového víkendu už jedna strana, která chce představovat klíčovou alternativu Mečiarově vládě. Kritikou na adresu SDK ale nezávislá média šetří jako šafránem.

Novináři se nebrání

Úletů SDK je přitom po ruce dostatek, a nejde o žádné maličkosti: příslib zdvojnásobení mezd od SDK je prvním bodem části programu, která se nazývá „Smlouva s občany Slovenské republiky“. Předseda SDK Mikuláš Dzurinda však nebyl na ustavujícím sjezdu v Trnavě s to uvést, zda půjde po dobu čtyř let o dvojnásobné zvýšení nominálních, či reálných mezd, a chvíli se dokonce snažil novináře přesvědčit, že jde o totéž. Týž Dzurinda se jen krátce před sněmem své strany ocitl ve věci jaderné energetiky na jedné lodi s premiérem Mečiarem,…