Podobně jako v jiných zemích s převažujícími prvky poměrného volebního systému existuje i v Německu jazýček na vahách - politická strana, která může podle potřeby vládnout s levicí i pravicí. Roli, kterou v Česku mistrně zvládají lidovci a například v Izraeli náboženská seskupení, hrají ve Spolkové republice liberálové (Svobodná strana Německa, FDP). Podívejme se na to, jak se taková strana chová v situaci, kdy jí hrozí, že ze své tradiční role vypadne. Dobrou záminku poskytl sjezd FDP v Lipsku o posledním červnovém víkendu.
Zelení místo FDP
Mnohé nasvědčuje tomu, že politickou scénu Spolkové republiky čekají po podzimních volbách zásadní změny. Po dlouhé Kohlově éře se hlásí znovu o slovo sociální demokraté (SPD) a jejich kandidát Schröder. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by SPD dnes obdržela okolo 42 % hlasů, zatímco konzervativci (CDU/CSU) asi 37 %. S dalšími 6 %, s nimiž počítají Zelení, by rudo-zelená koalice získala přes polovinu parlamentních křesel a mohla by sestavit většinovou vládu. Volby do Spolkového sněmu se sice budou konat až 27. září, ale horká fáze kampaně již začala.Nynější vládní koalice CDU/CSU a FDP je ve srovnání se sociálními demokraty a Zelenými v defenzivě, koneckonců CDU dosud ani nebyla schopna předložit volební program. Aktivněji vystupují jen liberálové: ti se totiž musí jasně profilovat, aby se udrželi i nadále na spolkové úrovni v parlamentu. S 6 % voličů, kteří ji podporují, na tom FDP není nejrůžověji…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu